PRVNÍ LIBERECKÝ IPA FESTIVÁLEK SE VYDAŘIL

Liberecký Pivní bar Azyl je poněkud nezvyklým zástupcem pivně-ochutnávkových hospod. Není obyčejnou hospodou, ale  i místem, kde se pořádají i hudební a jiné kulturní akce, jejichž zaměření a vůbec celkové poselství klubu je na hony vzdálené od běžných zábav "většinové společnosti". Přesto se však brány Azylu neuzavírají pro ghetto svých věrných návštěvníků, ale právě naopak - jeho prostory jsou otevřeny v podstatě každému. Místo jsem si od samého začátku (v červenci to bude už pět let od jeho otevření) skutečně zamiloval. Právě pro kombinaci jeho zaměření s možností ochutnávat netradiční piva - nevím u nás o druhém takovém! O to více mne potěšilo, když mi Hanz, mozek a tahoun celého Azylu oznámil, že by rád uspořádal v jeho prostorách poněkud netradiční pivní festiválek, kterým, jak sám řekl, chtěl Azyl zase více otevřít i lidem, kteří by do jeho útrob běžně třeba nezavítali. Byl jsem na to zvědavý.

 Plakát na akci.

Koncept to byl skutečně šílený, ale originální: festiválek měl být zaměřený pouze na jeden jediný pivní styl, pouze na domácí pivovary a co víc, měl se stát jediným naším pivním festivalem, který se koná v zimě! V úvahu tak nepřicházelo posezení na neobyčejně příjemné zahrádce ve dvoře Azylu, ale naopak, celá akce měla proběhnout ve spleti jeho místností a chodeb. Zřejmě pro Hanzovu lásku k hořkým pivům byla jako pivní styl prvního festivalu vybrána piva typu India Pale Ale. Koncept Libereckého IPA festiválku no. 1 byl hotový, vybráno datum 25. ledna 2014 a teď už vše jen vyřídit a připravit.

 V nenápadném domě v liberecké Široké ulici 302
 se ukrývá Azyl. Je skutečně víc než pivní bar.

Pořadatelé museli mít určitě se vším zařizováním obrovské starosti, ale největší strach měli z jediného: přijde na akci vůbec někdo? Začátek akce byl naplánován na 11 hodin dopoledne, není to zbytečně brzy? A nestane se Liberecký IPA festiválek no. 1 jen další akcí pro věrné Azylu a nezaujme širší okruh lidí včetně zájemců o pivní ochutnávání? Všechny obavy se nenaplnily! Když jsme krátce po poledni vstoupili do toho dne nekuřáckých prostor výčepu (pořád se zasazuji o to, aby se tady už nekouřilo nikdy!) překvapilo nás, že je téměř plno. Od samého začátku akce do Azylu proudili návštěvníci nejen z Liberce, ale i z bližšího a vzdálenějšího okolí.

 Prostory Azylu se zaplnily hned od ranních hodin.

A na tom se nic nezměnilo po celý den, naopak, návštěvníků akce jen a jen přibývalo, že si později nebylo ani kam sednout. To asi nikdo, vzhledem k tomu, že akce byla skutečně perfektně připravená a míst k sezení bylo vice než dost, nečekal. Skvělá a sympatická obsluha na výčepu se nestačila ohánět, na šesti pípách se během dne obměnily IPY z dvanacti českých pivovarů, jmenovitě např. Kocour, Matuška, Albrecht, Kozlíček, Dobřany, ale i řada dalších, jejich seznam najdete na stránce festivalu. Všechna piva za více než přijatelné ceny, což bylo v kombinaci se vstupem zdarma také netradiční charakteristikou akce oproti některým jiným obdobným setkáním.

 "Dopolední" nabídka na čepu.

Profesionální přistup pořadatelů se tak promítl i do atmosféry celé akce, která se nesla v příjemném a pohodovém duchu, navíc byla příležitostí k setkání se s přáteli a dalšími fanoušky dobrého piva. Měl jsem tak možnost zase vidět Máru Vávru, který krok po krůčku směřuje k úspěšnému znovuotevření Frýdlantského zámeckého pivovaru a se kterým jsou setkání vždy přínosná. Poznal jsem se osobně s Hrochem, který je dalším propagátorem dobrého piva v Liberci (a mohl ochutnat jeho domácí polotmavou 11°). Konečně jsem se viděl s Vlastou (a samozřejmě jeho manželkou), se kterým jsem si od léta vyměňoval maily ohledně lotyšských zkušeností. Ale samozřejmě i řadu dalších lidí, se kterými se vždy rád a znova vidím u dobrého piva.

 Malba Frýdlantského zámeckého pivovaru na zdi v Azylu. Vaření piva v něm bude
 snad obnoveno již v nejbližších týdnech.

Abychom nepřijeli s prázdnou, dovezli jsme na akci jednu basu naší India Pale Ale z Domácího pivovaru Partyzán, která byla v 15. hodin nabídnuta zdarma či za dobrovolný příspěvek návštěvníkům. To, co se strhlo poté, kdy Hanz oznámil možnost její ochutnávky, jsme skutečně nechápali a zůstali nevěřícně koukat s otevřenou pusou: partyzánská IPA byla rozebrána za asi 5 vteřin. Věříme, že všem alespoň trochu chutnala, ve stínu výborných piv na čepu jsme měli skutečně velkou konkurenci.

 Zcela zaplněný Azyl v odpoledních hodinách.

Liberecký IPA festiválek no. 1 měl určitě své mouchy, které bude potřeba vyladit. K jednotlivým pivům chyběly ochutnávajícím pivní listy s podrobnějšími informacemi, doprovodný program tvořila pouze krátká (ale povedená) fire show Václavky z okruhu pivního baru a večerní koncert kapely IPA COMA, která představila poprvé svou novou píseň "Azyl je víc než pivní bar". Vzhledem k tomu, že se ale konalo o první ročník jsou podobné a jiné drobné nedostatky zřejmě pouze porodními bolestmi, které se do budoucna podaří odstranit, konkrétně o doprovodném programu (ale i o jiných drobnostech) jsem se s Hanzem bavil již přímo na místě a myslím, že se máte příště na co těšit.

 Večerní fire show.

Ano, i pořadatelé celého festivalu byli spokojeni a už nyní přemýšlí o příštím ročníku, který bude zase zaměřený na jiný pivní styl a o kterém budu určitě na blogu včas informovat. Když to sečtu a podtrhnu, první Liberecký pivní festiválek se skutečně vydařil. Výborná organizace, možnost ochutnat řadu netradičních piv a potkat hromadu lidí v příjemných prostorách Azylu (a také skvělé veganské občerstvení, které jsem ještě nezmínil a které řadím k dalším plusům této akce!) stála za tím, že celý den na festiválku utekl jako IPA na výčepu a my se už těšíme na festiválek no. 2 v roce 2015!