Z pivovaru v Lokti, do kterého jsme přicházeli s padajícím soumrakem, jsem měl trochu obavy. V paměti jsem měl mou minulou návštěvu, kdy nás už v roce 2006 zaskočila podstatně vyšší cena piva, než jsme byli do té doby zvyklí a také prostředí, jasně orientované na turistický ruch. Navíc za ta léta jsem na loketské pivo slyšel spíš jen kritiku ohledně jeho mizerné kvality. No, byl jsem na to zvědavý, popravdě, hlavní motivace cesty do Lokte nebyl ani tolik pivovar jako město samotné.
 |
| Loketský hrad v nočním nasvícení. |
Loket se bezesporu řadí, se zachovaným středověkým půdorysem a dominujícím gotickým hradem, mezi naše nejkrásnější města vůbec. V nádherném meandru řeky Ohře s neporušeným lesním zázemím působí navíc ve zdejší zlikvidované krajině uklidňujícím dojmem. Procházka jeho uliček stojí za to v každou denní dobu a co víc, z náměstí s hrázděnými domy (a bohužel také obludnou eklektickou spořitelnou z konce 19. století, na kterou platí úplně stejné hodnocení, byť je o více než sto let starší, jako na Resort Lípa, o kterém jsem psal v článku o Křinickém pivovaru) to je jen kousek do Rodinného pivovaru Svatý Florian na předmostí loketského betonového oblouku.
 |
| Rodinný pivovar Svatý Florian. |
Pivovarská restaurace byla zcela zaplněná, neboť zde akorát probíhal objednaný "kulturní" program jedné velké skupiny německých turistů. Na zahrádce naštěstí ale místo bylo a obsluha k nám byla velice vstřícná a přátelská. Museli jsme se jen trochu obrnit proti zimě, kterou pozdně srpnové noci již přináší, ale stále to bylo lepší, než být součástí "toho dole". Občas se divím, jak nízkou úroveň kultury dokáží naše podniky pro turisty nabídnout, v loketském případě podivně navlečená dvojice falešně prezentovala, za doprovodu kláves, nejrůznější hudební lahůdky všech stylů tuzemské i zahraniční produkce.
 |
| Loketská varna v historickém sklepení objektu. |
Posezení na zahrádce ale bylo příjemné a doplňovalo ho velice dobré loketské pivo. Dřívější standardní nabídku rozšířila nová piva, a tak jsme mohli ochutnat 15° rubínový speciál Longin (poměrně dobrý) a hlavně nakuřovaný 13° speciál, s pro nás trochu odrazujícím názvem "Špekové pivo", který byl ale výborný a minimálně v rámci českých nakuřovaných piv patřil k tomu nejlepšímu, co jsem kdy piv. Ani cena za půllitr 50 Kč mi tentokrát nepřišla nijak vysoká, nevím, zda je to změnou mých preferencí, obecným zdražením piva, či vyvinutějším smyslem pro pochopení vyšších cen, každopádně v Lokti jsme dostali odpovídající kvalitu za odpovídající cenu.
 |
| Na zahrádce. |
Na zahrádce jsme nakonec poseděli i něco málo přes zavírací dobu, společnost dole se pomalu rozešla, a taj jsme si v klidu mohli prohlédnout i interiér restaurace s varnou, před kterou se mimochodem nachází prosklená historická studna. Pár slov se skutečně příjemnou obsluhou (profesionální přístup obsluhy vnímám čím dál tím více jako ten skutečný odraz navštíveného podniku) a vydali jsme se spát na nedaleké hradby s výhledem na hrad. Večer v Lokti se nakonec opravdu povedl!
 |
| Z ranních uliček města. |
Krátká ranní procházka ospalými uličkami města a zase rychle na vlak směr Kynšperk, kde je od letošního jara otevřený pivovar v areálu do nedávna zdevastovaného původního pivovarského provozu, uzavřeného v roce 1951 (o historii pivovaru jsem na blogu již jednou psal). Do Kynšperka jsem se opravdu těšil, popravdě, právě on byl motivací celého tohoto podkrušnohorského výletu. Kromě pivovaru zde má být v rámci tzv. Kynšperského dvorce provozován hotel, restaurace, lázně a prodejna, takže to vypadá, že pivovar se stane novým turistickým magnetem tohoto poněkud zapadlého města.
 |
| Kombinace baroka a socialistického realismu na kynšperském náměstí. |
Z Kynšperských ulic dýchá na návštěvníka na každém kroku tíživá realita Sudet od první chvíle, kdy do něj vstoupí. Omšelou nádražní ulicí jsme došli až ke dřevěné lávce přes Ohři, za kterou se již na vršku nachází původní historické jádro města. Do jeho uzavřené struktury bohužel výrazně zasáhla výstavba po roce 1945, a tak některé ulice hned za náměstím působí kvůli bytovkám se sedlovými střechami spíš jak na nějaké vesnici. Život města se dnes odehrává hlavně v okolí kostela a hlavní ulice Maxima Gorkého, k vidění je ale třeba starý židovský hřbitov v někdejším hradním příkopu, či původní branka městského opevnění. Kynšperk má co nabídnout, ale zatím nějak není komu. Snad to přítomnost nového velkoryse koncipovaného pivovaru změní.
 |
| Kynšperský pivovar láká k návštěvě. |
Ten stojí trochu bokem od historického jádra, nedaleko silničního mostu přes Ohři a už z dálky jsou vidět jeho žlutobílé opravené fasády. Sergej Černčkin, majitel pivovaru, projevil při jeho rekonstrukci opravdovou velkorysost, kdy celou věc konzultoval s památkáři a historiky a i jinak přistupoval k dílu opravdu poctivě, kdy od samého začátku své působení v Kynšperku konzultuje s městem za cílem dlouhodobější spolupráce. Po všech stránkách počin hodný následování, kéž by tomu tak bylo všude.
 |
| Na pivovarské zahrádce. |
Pivovarská restaurace ještě nebyla otevřená, ale vzhledem ke krásnému slunečnému počasí jsme stejně chtěli poledne v Kynšperku strávit na zahrádce na nádvoří pivovaru. Na čepu čtyři piva, pojmenovaná Zajíc (opět velice příjemná obsluha k němu měla na polokošilích reklamní slogan "zajdeme na zajíce", který mne skutečně pobavil): světlá 10°, světlá 12°, polotmává 12° a tmavá 12°. Cenově na zdejší úrovni, kvalitou opravdu na úrovni vysoké. Zejména světlá 10° byla výborná, opět jsem litoval, že nemáme moc času, kynšperské nádvoří bylo místem, kde bych dokázal klidně sedět celý den.
 |
| Polotmavý a tmavý ležák Zajíc. |
Sergej Černčkin úspěch pivovaru spojuje zejména se zájmem ruské klientely z nedalekých lázeňských měst, avšak chce expandovat i do regionu a pevně věřím, že pivovar si řadu svých příznivců najde i přímo v Kynšperku, který ke ve své omšelé tváři dostal konečně zářící protiklad, který by mohl být tím pravým důvodem, proč se do Kynšperka podívat. Na cestu domů si pak můžete, stejně jako my, zakoupit pivo v PETlahvi v prodejně pivovaru, která byla po všech stránkách snad nejzásobovanější pivovarskou prodejnou, co jsem v životě viděl.
 |
| Nabídka PETkového piva, v nabídce jsou dále suvenýry, trička a mnoho dalšího. |
V prodejně prodávají i limonády údajně vyráběné také v pivovaře. Nevím, možná jsou jen oštemplované výrobcem a jsou úplně odjinud. Tak i tak, nekupujte si je. Na rozdíl od kvalitního a poctivého piva představují tyto limonády sbírku veškeré chemie a náhražek, kterou potravinářský průmysl nabízí. Je to škoda, třeba se to časem změní. Každopádně ani tahle drobnost nijak nezměnila náš celkově pozitivní pocit z Kynšperského pivovaru, který vedle Perštejna řadím zatím k tomu nejlepšímu (koncepcí, pivem, atmosférou), co se na českém pivním trhu objevilo.
Takových míst je určitě ale více, některé jsme už navštívili (Krásná Lípa), na další se chystáme. Dej Bůh, že je takových možností plánovat tak vydařené výlety, jako tento na Podkrušnohoří dozajista byl.
Další články o výletu do Podkrušnohoří:
Pivní perla Podkrušnohoří: Pivovar Perštejn
Na Karlovarsku se pivovarům daří ve městě i na vsi
Žádné komentáře:
Okomentovat