PŘÍKLADNÁ OBNOVA ZÁMECKÉHO PIVOVARU VE FRÝDLANTĚ

První zmínka o vaření piva ve Frýdlantu pochází z doby před rokem 1381, kdy se o něm zmiňuje urbář Frýdlantského panství. Budova pivovaru jmenovitě pak na svém dnešním místě stála již určitě v první polovině 16. století. Původní dřevěný objekt byl v době Albrechta z Valdštejna přestavěn v kameni a později dále rozšiřován. Konec 19. století přinesl kompletní přestavbu a přechod na moderní provoz se všemi v té době známými vymoženostmi.

 Barokní podoba pivovaru z roku 1817 na jeho nejstarší známé fotografii (historické
 fotografie a plány poskytl majitel pivovaru Marek Vávra).

Poslední větší rekonstrukce a rozšíření se pivovar dočkal v roce 1929, ale již za dvacet let byl jeho provoz zastaven a objekty nevhodně využívány. Část chátrajících a opuštěných objektů zakoupil roku 2010 místní podnikatel a nadšenec Marek Vávra s cílem zrekonstruovat Zámecký pivovar zpět do jeho podoby z konce 19. století a hlavně do něj přinést nový život - i v podobě obnovení vaření piva (o pivovaru jsem na blogu již jednou psal).

 Plán pivovaru a sladovny z přestavby roku 1817. Vlevo uprostřed je topeniště
 řemeslné varny. Uprostřed dole je nízký stojatý hvozd a v jeho sousedství na obou
 stranách humna s náduvníky.

Pivo se ve Frýdlantu zřejmě vařilo původně přímo v areálu místního hradu, zmiňuje se o něm po roce 1381 urbář zdejšího panství. Samostatný provoz v údolí pod zámkem u řeky Smědé, v podstatě na stejném místě jako dnes, byl založen někdy v polovině 16. století za Redernů, či dokonce již za jejich předchůdců Biberštejnů. Tehdejší dřevěný pivovar byl velice brzy modernizován a zejména v kameni přestavěn Albrechtem z Valdštejna v roce 1629.

 Plány jen částečně provedené průmyslové přestavby z roku 1890 (např. dominantní
 komín s kotelnou byl realizován).

Rozšířen byl významně i provoz, který se však i nadále odehrával v archaické podobě, což nezměnila ani přestavba v roce 1817. Proběhla ale řada dílčích modernizací, včetně nahrazení původního ležatého valachu na sušení sladu na nízký stojatý hvozd - v podstatě předchůdce moderních dvoulískových stojatých hvozdů.

 Naopak kompletně realizovaná přestavba sladovny s vysokým stojatým dvoulískovým
 hvozdem z roku 1898.

Konec 19. století přinesl i konec archaického provozu, nahrazeného ve dvou přestavbách moderním strojním provozem s parním pohonem a dalšími vymoženostmi. Na původním půdoryse byla vystavěna nová silueta budov s vysokým komínem kotelny, stojatým hvozdem, chladícími štoky ad. Z plánů není zatím jasné, které prvky vznikly roku 1890 a které až 1898, více objasní až důkladný průzkum archivních pramenů.

 Unikátní fotografie varny těsně před uzavřením provozu, kterou pořídil poslední sládek
 Frýdlantského pivovaru.

Pivovar byl naposledy modernizován roku 1929 rozšířením studeného hospodářství, vybudováním strojního chlazení apod. Změny po roce 1945, kdy byl areál vyvlastněn rodu Clam-Gallasů do rukou státu, ale byly pro provoz tragické. Ten byl již roku 1947 jako nerentabilní zastaven a o dva roky později uzavřen. Pivovar pak získal nové degradující využití - jako sklad sýrů a později ovoce a zeleniny.

 Současné průčelí pivovaru s opraveným komínem. Při oklepávání moderních omítek
 byla nalezena řada zajímavých fragmentů, včetně neznámeho znaku z barokní doby (na
 fotografii neotlučená béžová plocha uprostřed). Průčelí získá zpět podobu a barevnost z
 konce 19. století.

Chátrající a později i opuštěné objekty se rozhodl v roce 2010 zakoupit liberecký podnikatel Marek Vávra, kterého zaujala jak dlouhá historie pivovaru, tak působivý pohled na panoráma frýdlantského zámku s pivovarem v údolí. Dal si za cíl nelehký úkol - zrekonstruovat a zabezpečit základní část původního areálu, vybudovat v něm školící a konferenční středisko a samozřejmě obnovit vaření piva. Na rekonstrukci školícího střediska si podal žádost dotačního programu Evropské unie a žádost byla úspěšná. Před Markem Vávrou tak stála dlouhá cesta k sehnání potřebných financí nutných k proinvestování a dlouhá rekonstrukce.

 Podzimní sladovnický hvozd. Tato část areálu má
 být rekonstruována až v druhé etapě.

V případě Frýdlantského pivovaru se však nejedná o žádnou rekonstrukci šitou horkou jehlou, ale o projektově propracovaný celek, ve kterém se odráží nadšení majitele pro spojení historie a současnosti. V areálu pivovaru tak probíhá či proběhl stavebně historický průzkum Ing. Jana Anderleho, archeologické práce pod vedením Petra Bretovanského a rešerše archivních pramenů Mgr. Elišky Nové. Celá rekonstrukce je pravidelně konzultovaná s pracovníky Národního památkového ústavu v Liberci. Během ní nebyla nouze o řadu překvapení, ale přes všechny komplikace je z postupujících prací neustále cítit podobného ducha nadšení a zodpovědnosti jako na začátku.

 Majitel pivovaru Marek Vávra (vlevo) s Ing. Janem Anderlem během průzkumu
 stavební historie pivovaru.

Opravena je střecha, komín a aktuálně probíhá rekonstrukce fasád, kterým má být vrácena původní rytmika oken a barevnost a renovují se interiéry. V místnosti někdejší lednice u spilky má být, vedle školícího střediska, vybudován pivovárek s objemem vyrážené mladiny 10 hl. Jeho částečně osazená technologie se již nachází na svém místě, s vařením se počítá do konce roku 2013 (majitel si zatím nechává již nyní pivo vařit smluvně v jiném pivovaru).

 Nová pivovarská technlogie čekající na definitivní osazení - vlevo kvasné tanky, vpravo
 tanky ležácké. Technologii dodala firma Czech Brewmasters.

Plány Marka Vávry jsou velké, po rozjetí provozu v pivovaru ve školícím centru (a samozřejmě i samotného centra), kde by mj. měly probíhat i rekvalifikační kurzy v oboru pivovarnictví, je v plánu rekonstrukce zbylé části areálu, spojená s osazením technologie nového velkého pivovaru, který by se svým výstavem vyrovnal menším průmyslovým pivovarům. V plánu je i menší restaurace na někdejším sladovnickém humnu a další.

 Někdejší ječná půda. Prostor bude částečně zbaven podlahy a bude zde vytvořen
 reprezentativní konferenční sál s ochozem. Za stěnou vlevo v pozadí je
 technologické zázemí pivovaru (nádrže na studenou a horkou vodu, vyvíječ páry ad.).

Obnovený Zámecký pivovar ve Frýdlantě se může stát významným oživujícím prvkem jinak poměrně zapomenutého městečka, které nabízí k návštěvě pouze známý zámek, bez nutné přidané hodnoty, která by podpořila jeho turistickou přitažlivost i vytvořila místo pro setkávání a kulturní vyžití. Enthusiasmus majitele a jeho přístup v obnově průmyslového dědictví je vzorným příkladem hodným následování i pro další majitele průmyslových objektů či zájemce o jejich zakoupení s cílem v nich obnovit život a nezbývá, než držet palce, aby se vytyčené cíle podařilo splnit.

 Detail ze stavebního průzkumu: "New Scotland. 1870". Ponese údaj první várky v
 obnoveném pivovaře text "Frýdlant. 2013"?

Článek původně psán pro server PROPAMÁTKY, který se zabývá obnovou a financováním památek.