7. září 2014

PIVNÍ PARTYZÁN JIŽ NENÍ VE FRÝDLANTU

Některé články mají tak flagrantní nadpis, že snad není třeba psát již nic jiného. Možná to pro někoho bude překvapením, v odraze mých dřívějších příspěvků, osobních rozhovorů i nadšení, které je s některými novinkami spojeno, ale ten nadpis příspěvku skutečně nelže. A ač to nyní působí jako rána z čistého nebe (a pravda, já si také ještě zvykám) je tato novinka pouze důsledkem dlouho vznikajícího stavu, ve kterém si člověk najednou uvědomí, že takto to prostě už dál nejde. Na mne tíha tohoto rozhodnutí definitivně dopadla minulý týden a - já se rozhodl. Vím, že správně.

 Nejhezčí, a také poslední, den ve Frýdlantu (20.8.2014).

Dlouhodobé osobní rozpory i zcela odlišný pohled na chod pivovaru s jedním z členů týmu jsem se rozhodl vyřešit svým odchodem. Již delší dobu jsem měl pocit, že svým působením v pivovaře vykrádám sám sebe a bylo to jediné logické řešení, abych neztratil svou osobní integritu. Odchod jsem jako správné řešení ale vyhodnotil i proto, že nesoulad v pracovním týmu se samozřejmě musel projevit i na fungování samotného pivovaru - a to jsem nechtěl ohrozit už vůbec.

Pivní Partyzán tak již není ve Frýdlantu. Jako symbolickou tečku za působením v něm vystoupím toto úterý v Pivovarském klubu Karlín na dlouho plánovaném klubovém večeru, kam mne, jako zástupce pivovaru, ale i jako historika pivovarnictví, pozval Aleš Dočkal. S Markem Vávrou jsme se dohodli, že svou roli zde ještě naposledy zastanu, Zámecký pivovar Frýdlant si zaslouží, aby slova o něm v tak váženém místě zazněla.

 Marek Vávra otevřel dveře k šťastnější budoucnosti Zámeckého pivovaru Frýdlant.
 Doslova. Fotka dveří někdejší sládkovy kanceláře je z října 2013, pohled do nového
 konferenčního a kulturního sálu, focený právě z těchto dveří, je pak ze srpna 2014.

A zaslouží si to určitě i Marek Vávra, který před čtyřmi lety chátrající objekty pivovaru zakoupil, aby je zachránil před jistou zkázou. Přestože jsme spolu ne vždy souhlasili, přestože jsme na některé věci měli odlišný pohled a dlouze o nich debatovali, tento jeho čin budu mít i nadále s obrovským respektem zapsán v duši, stejně jako Márovu osobnost a jeho přístup k životu, který se dnes vidí málokdy.

Ač Pivní Partyzán už není ve Frýdlantu, rád tady na blogu opět udělám pivu Albrecht otevřenou reklamu. Pokud někdy zahlédnete jeho šavlí podtržené logo, určitě zajděte ochutnat. Vím, že to za to bude stát, stejně jako vím, že utracené peníze skončí ve smysluplném projektu. Když jsem se minulý týden v Ostravě účastnil mezinárodní konference "Industriální stopy" (také se o ní, stejně jako o návštěvě v Ostravě, ještě na blogu dočtete), která řešila současnou situaci industriálního dědictví u nás, říkal jsem si, zda je víc sál plný odborníků, anebo jeden obyčejný člověk? Kdyby byl každý jako Marek Vávra, možná by situace s naším industriálním dědictvím nebyla tak smutná. Chce to mít jen odvahu, pevné nervy a hlavně nadšení - bez toho nebude nikdy nic.

 Logo piva Albrecht vytvořil liberecký grafik Pavel Akrman.

Možná si ale říkáte co teď bude s Pivním Partyzánem. Žádný strach, pozoruji svět kolem sebe ze svého pečlivého úkrytu a připravuji další výpady. Samozřejmě na pivním poli. Určitě o nich brzy, a věřím, že nejen na tomto blogu, uslyšíte. ;)

6 komentářů:

  1. Tak to je velká škoda. Nevadí, život jde dál a Ty si, Michale, určitě poradíš, přesně jak píšeš!

    OdpovědětSmazat
  2. Velká škoda. Byla radost objednávat pivo u někoho, kdo to nebere jen jako byznys, ale má to pivo fakt rád.

    Co se stavit zejtra, cestou z PK, u nás v Pytli na jedno?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Rád se určitě na jedno pivo i pár slov zastavím, ale viděl bych to spíš cestou do PK. ;) Otvíráte pořád v 14:00?

      Smazat
    2. Ne že přijedeš do PK po 10 kouskách Kellerbieru! :-)

      Mosquit

      Smazat
  3. To jsou věci ... tak ať se dál daří :)

    OdpovědětSmazat