SVATEBNÍ CESTA, DEN ČTVRTÝ: NA KOLE ÚDOLÍM BEČVY

Úmorné slunečné počasí, které nás doprovázelo po celou svatební cestu ukázalo na jeden den svou příjemnější tvář a čtvrteční ráno, dopoledne i čas oběda skrylo sluneční paprsky za mraky, ze kterých co chvíli padal drobný déšť. Ideální počasí na výlet na kole, který jsme měli na ten den naplánovaný. Podobně ideálně se jevila i cyklostezka "Bečva", která byla do roku 2010 vybudována prakticky po celé délce toku stejnojmenné řeky. Cyklostezka navíc většinu času vede po vlastním tělese. Nic tak nebránilo tomu, abychom se v brzkém ránu vydali směrem západním, po proudu řeky... 

Cestou tam jsme navštívili městečko Hustopeče nad Bečvou (lehce omylem, trochu jsme zabloudili, ale nelitovali jsme, v obci se mj. nachází nádherný renesanční zámek) lázně v Teplicích nad Bečvou s pěknou konverzí staré cihelny na objekt restaurace a dvě vyhlášené železniční památky - Jezernický viadukt a Slavíčský tunel (druhý zmiňovaný je mimo trasu cyklostezky a cesta k němu byla pro silniční kola utrpením ;) ).

 Slavíčský železniční tunel, kterým vlaky nejezdí už více než sto let.

Cestou zpět jsme navštívili úchvatnou zříceninu hradu Helfštýn, která patří k největším dochovaným hradním komplexům u nás s nádherným výhledem do okolí. Hrad je navíc každoročně místem konání celosvětového kovářského setkání, a tak jsou interiéry i exteriéry zříceniny obohaceny řadou unikátních kovových plastik. Cestu zpět jsme si již zkrátili částečně vlakem, protože se přiblížil večer. Do něj jsme nastupovali v Hranicích na Moravě, které mají překrásně položené zachované historické jádro na ostrohu nad řekou Bečvou s dominantami zámku, synagogy a kostela Stětí sv. Jana Křtitele.

 Úchvatný Helfštýn.

Zřejmě tady tak schází cíl naší cesty, a také nějaké to pivní téma, proč bych o tom tady psal. Lipník nad Bečvou je neobyčejně malebné městečko, které spadá pod památkovou ochranu městské památkové rezervace. Přestože je tak trochu zapomenuté, řadí se mezi nejlépe dochované městské celky na celé Moravě i v rámci České republiky. Město nabízí historické náměstí a uličky v původním půdoryse obehnané hradbami společně s židovskou ulicí (ve které stojí jedna z našich nejvýznamnějších synagog), řadou kostelů a jiných památek.

 Lipnické náměstí s radnicí.

Za středověkými hradbami pak stojí zámek, někdejší piaristická kolej a jižně od města se nachází i dva židovské hřbitovy. Jižně od historického centra, přímo naproti zachovalé hradební zdi se ale také od roku 2009 nachází, na dohled od lipnické sladovny, "První soukromý pivovar společenský v Lipníku". Pivovar byl založen již v roce 2004, aby se později přesunul do nových prostor s vlastní restaurací.

 Vkusná novostavba pivovaru a restaurace z roku 2004.

Pivovar vaří širokou škálu piv pod jednotným názvem Svatovar, z nichž byly v době naší návštěvy na čepu pouze světlé 11° a 12° a polotmavá 12°. Ze všech tří nabízených piv jsme jako nejlepší vyhodnotili světlou jedenáctku, kterou jsme dostali v rámci objednávky oběda zdarma v dvoudeckové skleničce. Obědovým menu nás pivovar skutečně potěšil, neboť nabízel kapustovou polévku a zeleninové rizoto s žampiony a i jinak se v tomto směru tvářil jídelní lístek vstřícně.

 Světlá a polotmavá 12° na keramických táccích.

Restaurace, která byla v době obědů zcela plná a postupně se vyprázdnila je pěkně zařízená v kombinaci tmavého dřeva a zelené barvy. Trochu laciným dojmem působí pouze pohledová štukatura stropu, ale jinak se nám v pivovaře, i pro jeho pěkně položení u hradeb, moc líbilo. Technologii jsme bohužel neviděli, protože výrobní úsek je pro rekonstrukci návštěvníkům uzavřen. Lipnický pivovárek určitě ale doporučujeme k návštěvě.

 Interiér restaurace s výčepem (ten podivný strop jsem raději ořízl ;) ).

PS: během cyklovýletu jsem ochutnal i dvě ochucená piva z produkce nedalekých velkých pivovarů. Slabě alkoholický limetkový Zubr byl samá chemie a nechutně přeslazený kousek. Mnohem lépe z toho vyšel nealkoholický Litovel s příchutí pomelo, který byl sice doplněný umělým aromatem, ale jinak velmi pitelný a chutný. Radlery (ať alkoholické nebo nealkoholické) jsou v parném létě (ve které se náš výlet odpoledne zase proměnil) skutečně velmi příjemnou alternativou ke standardním nealkoholickým nápojům a v případě jízdy na kole i (z bezpečnostních důvodů) k alkoholickému pivu. My to z Lipnického pivovaru "vycházeli" asi tříhodinovou procházkou po městě. ;)

Další články o naší svatební cestě:
Svatební cesta, den první: v Rožnově je nádherně
Svatební cesta, den druhý: klidné údolí "druhé" Bečvy
Svatební cesta, den třetí: relaxace
Svatební cesta, den pátý: relax v Podhůří
Svatební cesta, den šestý: na Lysou horu i pod ní