Dlouho jsem přemýšlel, jakým způsobem na blogu zavzpomínám na týden naší svatební cesty, která se tak, chtě nechtě, stává dalším pokračováním příspěvků osobního rázu blogu Pivní Partyzán (ale popravdě, asi těžkokoho překvapí, že i naše svatební cesta sem prostě patří. Nakonec jsem se rozhodl, že jí tady normálně rozeberu den po dni. Zaslouží si to. Vzpomínky na červnové Lotyšsko tak ještě chvíli počkají (nebojte, skutečně jsem nezapomněl, vše bude) a nějaké ty naše společné aktuální zážitky posílám s malým odstupem přímo z "místa dění".
Pivo samozřejmě hrálo už při vybírání destinace svou roli. Společně s požadavky na místo "aby to bylo hodně daleko, ale doma", "někam, kde to moc neznáme" a "aby se tam dalo jezdit na kole a byla krásná příroda" byl nějaký malý pivovar v podstatě povinností, doplněnou o nabídku relaxace v rámci dnes tolik oblíbených pivních lázní (ze kterých jsme se před pár minutami vrátili). Protnutím všech požadavků vyšel jediný "vítěz": Rožnov pod Radhoštěm. Pro navíc mluvila ještě osoba místního mladého sládka, Richarda Vetišky, se kterým jsem se kdysi hodně kamarádil a se kterým jsem se, pro rozchod našich cest (nikoliv osobních) jsem se již sedm let (a možná více neviděl).
 |
| Brána Rožnovského pivovaru (a pivních lázní). |
První den svatební cesty jsme chtěli trávit odpočinkem v ulicích Rožnova, položeného v nádherném údolí Rožnovské Bečvy pod hřebeny Beskyd, a tak jsme po ubytování v pěkném malém penzionku Garni ve funkcionalistické vile vyrazili na prohlídku malého historického jádra. Při rozhodování jestli nyní zajít na koupaliště a pak až na jedno do pivovaru a nebo naopak zvítězil pivovar (překvapivě). Od centra města je opravdu kousek, tísně se v dolíku mezi Bečvou a vrchem Kozákem. Jeho pěkně opravené budovy jsme navíc viděli již při příjezdu do města (z Prahy jsme volili kombinaci vlakem do Valašského Meziříčí a pak na kole) a já od té doby nemohl myslet na nic jiného, než až naše těla spočinou v jeho útrobách.
Na koupaliště jsme se již nedostali.
 |
| Rožnovská pšenice (v trestuhodném ležákovém skle). |
Příchod do pivovaru a koho nevidím: Richarda, který se doposud motal u varny, s nevěřícím výrazem, kdo to přijel. Přivítáni, přátelská slova a již sedíme společně u stolu i s jeho manželkou, tatou, jeho brachou, partou jejich známých a výborným rožnovským pivem, kterého je otec. Druhé příjemné překvapení přichází o pár minut později. Z Radhoště se z výletu vrací Richardovi "známí z Prahy", kteří nebyli nikým jiným, než Peťkou a Hawranem, se kterými jsme se poznali v květnu a červnu na workshopu domácího vaření piva, respektive na jeho ochutnávce. Tohle slibovalo podařený večer.
 |
| Varna pivovaru. |
A takový také byl. Z nabídky pivovaru jsme ochutnali skutečně vše, co bylo na čepu, včetně zbytečku 30° speciálu, který již na čepu nebyl, ale při tak významné události ho Richard přinesl ze sklepa. Kromě vzpomínání a popíjení jsme si večer zpříjemňovali hraním pokeru, který ten den osazenstvo stolu hrálo poprvé "naostro" s plánem, že se u hry sejdou každých čtrnáct dní. Škoda, že to máme tak daleko, další důvod, proč se do Rožnova vrátit - první setkání totiž skončilo pro Pivní Partyzány vítězstvím. :D
 |
| Příjemné posezení Pivních Partyzánů: přátelé, pivo, poker. |
Odpoledne se pomalu přelilo ve večer a následně noc, při které jsme nakonec skončili u Vetyho (jak jsme Richarda vždy oslovovali) a Hanky (jeho manželky) doma při ochutnávce piv z poměrně nově otevřeného pivovaru v nedalekém Oseku nad Bečvou. Mladý pivovar pomáhá Richard rozjíždět, avšak na místě piva vaří jiný sládek. A na kvalitě piv to bylo znát, s výbornými pivy z Rožnova, ze kterých je cítit Vetyho nadšení a zájem o věc neměla ta osecká nic společného, a tak se list papíru, který jsme dostali, abychom sepsali kritiku, se kterou Vety do Oseka pojede kontrolovat výrobu zcela zaplnil. Náš večer to ale nezkazilo.
 |
| Noční ochutnávka oseckých piv. |
První den naší svatební cesty byl skutečně povedený a byl přesně takový, jaký jsme ho chtěli mít - celý v poklidu strávený s přáteli na krásném místě u výborného piva. A z plánů, které jsme na další dny domluvili to vypadá, že nebyl zdaleka poslední. ;)
Další články o naší svatební cestě:
Svatební cesta, den druhý: klidné údolí "druhé" Bečvy
Svatební cesta, den třetí: relaxace
Svatební cesta, den čtvrtý: na kole údolím Bečvy
Svatební cesta, den pátý: relax v Podhůří
Svatební cesta, den šestý: na Lysou horu i pod ní
Další články o naší svatební cestě:
Svatební cesta, den druhý: klidné údolí "druhé" Bečvy
Svatební cesta, den třetí: relaxace
Svatební cesta, den čtvrtý: na kole údolím Bečvy
Svatební cesta, den pátý: relax v Podhůří
Svatební cesta, den šestý: na Lysou horu i pod ní
Žádné komentáře:
Okomentovat