O mé slabosti pro Únětický pivovar jsem na blogu už několikrát psal, v úplně prvním příspěvku vůbec jsem jeho znovuotevření dokonce označil za pivní událost roku 2011. Pivovar jako jeden z prvních u nás vystoupil z minipivovarského stínu a nabídl nový koncept na pomezí minipivovaru a malého průmyslového pivovaru, který měl svou nabídkou pokrývat hospody v blízkém okolí, včetně pražské šesté části. Dlužno dodat, že vystoupil více než úspěšně, a výborné Únětické pivo, vystavované na moderní technologii ukryté v nádherně položeném starém biskupském pivovaře při Únětickém potoce, je v širším okolí komína skutečně bez problémů k dostání.
 |
| Počasí Únětickému masopustu přálo. |
Znovuobnovení Únětického pivovaru v sobě skrývá ale ještě jeden podstatný rys, který považuji za nejdůležitější a který významným způsobem přesahuje představy o pivovaře jako místu, kde se pouze vyrábí pivo. Zmiňoval jsem to již v článku psaném pro server PROPAMÁTKY. Únětický pivovar se, díky řadě okolností, stal automaticky i přirozeným kulturně-společenským centrem a místem střetávání lidí nejen z Únětic, ale i jejich blízkého okolí. V roli podobných center vidím budoucnost našeho obrozeného pivovarnictví jako oboustranně funkčního ekonomického celku s přidanou společenskou hodnotou. O tom, že v Úněticích se i toto skutečně povedlo jsme se mohli přesvědčit tuto sobotu, kdy zde probíhal tradiční masopustní průvod, od roku 2012 s tradiční zastávkou na dvoře pivovaru.
 |
| Motiv z Únětického pivovaru. |
Pokud míříte do Únětic, určitě využijte vlakových služeb a vezměte to přes Roztoky. Od nádraží vás takřka až k pivovaru dovede modrá turistická značka nádherným údolím Únětického potoka. Jen nezapomeňte odbočit ze silnice mezi domky doleva, silnička sice také vede ke křižovatce cest u ruin někdejší výletní restaurace Maxmiliánka, ale blátivá pěšinka, klikatící se na úzkém pruhu mezi potokem a zadními ploty zahrad roztockých domů, má rozhodně něco do sebe.
 |
| Cestou do Únětic... |
Vůbec celá cesta, lemovaná tabulemi naučných stezek Roztocký háj a Tiché údolí, má něco do sebe. A vždy měla. Na těch čtyřech kilometrech do Únětic se okolní krajina třikrát promění: od hustého temného lesa s potokem plným peřejí přes lužní lesíky s pomalu se meandrujícím tokem až po otevřenou krajinu luk, s řadou bývalých mlýnů, lemovanou vysokými skalami. Ocenit krásu zdejší krajiny uměli pražané již od nepaměti a Roztoky se svým okolím bývaly již od konce 19. století vyhlášeným letoviskem a místem víkendových výletů.
 |
| Smutná Maxmiliánka. |
To vše bohužel již vzal čas, stejně jako slávu Maxmiliánky. Kdysi vyhlášená a hojně navštěvovaná restaurace s řadou atrakcí včetně koupaliště dnes připomíná spíše výjev z hororu. Vyhořený a opuštěný objekt, obklopený pozůstatky někdejších rekreačních zařízení, je jen smutným svědkem někdejší slávy pražských výletních restaurací. Osud Maxmiliánky není výjimečným. Věřím, že restauraci Únětického pivovaru podobný osud nikdy nepostihne, zatím tomu naštěstí nedává nic znát, ba právě naopak!
 |
| Pod Alšovou vyhlídkou. |
Co víc, když její prostory mají od sobotního odpoledne až do noci hostit závěr masopustního veselí. Průvod masek jsme potkali již zkraje Únětic po projití nádhernou partií obce s rybníčkem pod Alšovou vyhlídkou. Do průvodu jsme se však nezařadili, abychom před ním měli v pivovaře náskok, a v klidu mohli ochutnat ze standardní nabídky pivovaru, než bude o druhé hodině odpolední naražený černý masopustní speciál. Přiznám se bez mučení, že jsem na něj byl hodně zvědavý, loňský vánoční žitný speciál byl totiž zatím jediným pivem od únětických, které mi nechutnalo, a tak jsem byl ve velkém očekávání.
 |
| Masopustní průvod přichází na dvůr pivovaru. |
Únětický pivovar byl plný lidí, posezení ve výčepu velice příjemné, ale moc jsme se těšili ven. Nezvykle teplé počasí a únorové sluníčko akci přálo tak, že dřevěný sud s masopustním speciálem byl nakonec naražen přímo na pivovarském dvoře, kam krátce před tím dorazil i bujarý masopustní průvod. Zcela zaplněný dvůr pak vyslechl slova únětického starosty Vladimíra Vytisky, pár slov připojili manželé Tkadlecovi, majitelé pivovaru, a samozřejmě Vladimír Černohorský, vrchní sládek pivovaru a autor receptury masopustní černé 11°, kterou palicí zkušeně narazila jeho dcera Andrea. A mohlo se ochutnávat, pít a slavit, masopustní veselí pokračovalo jistě až do noci.
 |
| Masopustní speciál 2014 je naražen! |
My se spokojili s jednou ochutnávkou z dřevěného sudu, vystáli si dlouhatánskou frontu k výčepu ve zcela zaplněné pivovarské stodole, která byla od naší červencové svatby vybavena novým výčepem, abychom ochutnali ještě jedno masopustní točené. Potěšilo nás krátké příjemné setkání a pár prohozených slov se slečnou z obsluhy a provozním pivovaru, se kterými jsme v létě spolupracovali na přípravách naší svatby a se kterými jsme se od té doby neviděli a poté jsme spokojeni pomalu zamířili zase zpět k domovu.
 |
| Černá masopustní 11° ze slavnostního sudu. |
Nemusím zbytečně rozepisovat, že Únětický masopust a jeho finále ve zdejším pivovaře se skutečně po všech stránkách povedly. Prostory pivovaru zcela zaplněné nadšenými a spokojenými lidmi dokazovaly, že koncept, jaký manželé Tkadlecovi ve spolupráci s představiteli obce nastavili, je správný a hodný následování. A abych nezapomněl. Únětický Masopustní speciál 2014 byl skutečně výborný, ochutnejte ho také. Nejlépe přímo v pivovarském výčepu - současné počasí přímo vybízí k procházce Tichým údolím.
Žádné komentáře:
Okomentovat