VYSMOLENÁ PŘÍPRAVA K MATURITĚ

Když jsem před jedenácti lety "poprvé" maturoval na gymnáziu, rozhodl jsem se poslední sobotu před maturitním týdnem vypnout a odjel z kamarády na jednu menší pitku do malé vesnice kousek od Prahy. Druhý den jsem měl kocovinu až do večera a na učení se už ani nekoukl. Stárnoucí člověk údajně získává i rozum. A zřejmě to bude pravda. Letos jsem se rozhodl svaťák zakončit radikálně jinak, poctivým učením. Pojal jsem totiž přesvědčení, že na úterní ústní maturitu na SPŠPT Podskalská se musím kvalitně připravit někde, kde budu přímo u srdce předmětu, kterého se moje studium nejvíce týká. A tak jsme o - tuto sobotu již tradičně - deštivém dopoledni mířili do jednoho malého města kousek od Prahy na již třetí ročník akce Vysmolení.

 Černokostelecký pivovar.

Je to zajímavé. Zatímco podzimní Vykulení oslavilo loni již jubilejní desátý ročník, nezúčastnil jsem se ho ani jednou. Zkrátka to prostě nikdy nevyšlo. Jeho jarního bratříčka jsem ale poctivým každoročním návštěvníkem od samého začátku. A letos mou touhu tuto skvělou akci znova navštívit nezměnil ani blížící se maturitní termín. Však neříká se přeci, že šedivá je teorie, zelený je strom života? A nebo také Zajíc. Jedno z mnoha piv, která byla speciálně uvařena právě ku příležitosti letošního Vysmolení. Toto konkrétně v západočeském Kynšperku nad Ohří.

A když nic jiného, ta letošní pivní nabídka skutečně sama o sobě byla lákadlem, za kterým mělo smysl tu cestu vážit a strávit u ní den na příjemném nádvoří Černokosteleckého pivovaru. Navíc, letos poprvé, byla v nabídce (dokonce převažovala), piva uvařená přímo v Kostelci. Ještě ne na historické technologii (várky na ní předpokládám, no... no asi tak za rok), ale v minipivovaru Šnajdr, který zde byl otevřen na samém sklonku loňského roku - na blogu jsem o tom také psal.

 Hostomická 11° křížovka čepovaná z dřevěného
 sudu ruční pumpou.

Většina piv pak samozřejmě byla, mimo standardní výčepy, nabízena v podobě čepované z dřevěných vysmolených sudů, kvůli kterým přece tato akce je také pořádána. A také kvůli těm, kdo se o sudy tak skvěle starají - partě bednářů pod vedením Ládi Bešťáka, kteří celý den zodpovědně, za dohledu návštěvníků, konali svou práci. Zaplněným nádvořím pivovaru, zalitým už také klasicky odpoledními slunečními paprsky, se nesla příjemná vůně rozpálené smoly: skvělý doprovodný smyslový jev při ochutnávání nabízených piv!

 Bednáři při práci.

Stylová smršť a výsledky experimentů Jarina Šnajdra (namátkou silný Vysmolenec - Baltic Porter  zrající v dřevěných sudech od francouzského červeného vína Bourgogne AOC Pinot Noir, Šnajdr Pale Ale, Witbier a mnoho dalších) doplněné právě o kynšperského Zeleného Zajíce (s macerovaným zelených chmelem) a o dvě piva z teprve nedávno otevřeného pivovaru v Hostomicích (vřele doporučuji) tvořily nevyčerpatelnou nabídku, u které jsme dokázali prosedět celý den. 

 Vykulit a vysmolit.

Navíc, když byl doplněn o setkání s řadou známých tváří z pivního světa. A co víc. S potěšením jsem se konečně osobně seznámil s Maxem Bahnsonem alias Pivním Filosofem, autorem jednoho z mých nejoblíbenějších pivních blogů. Zvlášť příjemné pak bylo osobní setkání s Romanem Holoubkem, se kterým jsme se doposud znali pouze "elektronicky" a zprostředkovaně a se kterým jsme nakonec zůstali v dlouhém přátelském povídání. Měli jsme si opravdu co říci a vím, že to určitě nebylo setkání poslední.

 Vysmolení jako prostor k setkáním: Roman Holoubek a Pavel Jákl v družném hovoru.

Černokostelecké Vysmolení se zkrátka zase povedlo na výbornou, letos ho hodnotím dokonce jako nejpovedenější ze všech tří ročníků. Dík za celou akci samozřejmě patří, a pořád to nevnímám jako klišé, ale jako skutečný a dlouhodobý obdiv a respekt, celému týmu, který se stará o záchranu tohoto pivovaru a samozřejmě i o vybudování jeho přidaných hodnot v podobě nejen vaření piva, ale i kulturních a osvětových akcí, které s ním nějakým způsobem souvisí. Podobně jako právě letošní Vysmolení. 

 Zcela zaplněné nádvoří pivovaru.

Mimochodem, pokud byste chtěli Kostelecké podpořit, jsou aktuálně přihlášeni do soutěže společnosti MAKRO "Pro všechny, kteří podnikají a myslí i na druhé". Jestli máte také pocit, že mají jejich aktivity smysl, pošlete jim svůj hlas. Zřejmě tam je, mám pocit, i nějaká finanční odměna za výhru, ale myslím, že pro Kostelecké je podstatnější možnost seznámit tak s jejich projektem i jiné, než primárně pivně zaměřené masy lidí. Jejich činnost si zájem a podporu skutečně zaslouží.

Teď si nejsem jistý, zda to s tím stárnutím a rozumem bude určitě pravda. Z Kostelce, kam jsme jeli vlastně jenom tak na otočku, jsme se nakonec vraceli až při sobotním večeru a marně přemýšlím, zda to studium přímo u zdroje bylo nejšťastnějším nápadem. Z tak příjemné akce, s příjemnými lidmi a s tak příjemnou pivní nabídkou se ale zkrátka dříve odjet nedalo. Na druhou stranu, jestli tu maturitu v úterý neudělám, už nyní vím, na koho to svést. Kostelečtí děkuji a více takových akcí! ;)