KONFERENCE O OBNOVĚ A VYUŽÍVÁNÍ PIVOVARŮ JE ZA NÁMI

Vždy je složité psát zpětně o akci, jejíž organizace se pisatel osobně účastnil. Navíc je složité psát o ní na pomezí osobního blogu a oficiálního zhodnocení, přesto se o to pokusím. Přestože na mne zpětně doléhají v podstatě jen pozitivní pocity, uvědomuji si, že ne všechno bylo ideální a bezchybné. Ocením každou reakci zúčastněných, pozitivní kritiku, připomínky či nápady a v komentářích nebo na mailu si rád přečtu Vaše ohlasy.

Když jsem před dvěma lety poprvé navštívil (a poté ještě několikrát) žatecký Chrám chmele a piva, cítil jsem se snad poprvé v životě u nás jako v Evropě. Velkorysý projekt, jeho kvalitní realizace, odvaha zanést do historického organismu města s neobyčejným geniem loci moderní prvky - to vše spojeno s širokou nabídkou služeb, které významným způsobem přesahují jeho stále ještě více než silně lokální charakter. Stejně tomu bylo i v minulém týdnu, kdy zde Institut pro památky a kulturu, o.p.s., uspořádal Konferenci PROPAMÁTKY o obnově a využívání pivovarů.

 Část areálu Chrámu chmele a piva s restaurantem a minipivovarem U Orloje (vpravo).

Pěkné fasády, kvalitní architektura a výborné služby by ale nikdy nebyly kompletní bez lidí, kteří za tím vším stojí. V případě Žatce a jeho Chrámu chmele a piva to platí dvojnásob. Vedení radnice v současnosti v čele s enthuziastickou, pro věc nadšenou a energickou paní starostkou Zdeňkou Hamousovou, tým podobně aktivního ředitele celého Chrámu Jaroslava Špičky a řada dalších nadšenců, kteří si všichni včas uvědomili, jaké výjimečné dědictví Žatec nabízí a rozhodli se budoucnost města spojit s jeho záchranou a propagací. Další podstatný krok na této dlouhé cestě proběhl ve čtvrtek 14. listopadu v rámci dopoledního bloku konference, jejíž několikaměsíční přípravy skončily v deset hodin dopoledne jejím slavnostním zahájením.

Následně došlo ke chvíli ještě slavnostnější, kterou skončily (a respektive vlastně i začaly) přípravy několikaleté. Město Žatec (zastoupené pí starostkou), Ministerstvo kultury (zastoupené náměstkyní ministra PhDr. Annou Matouškovou), Národní památkový ústav (zastoupený generální ředitelkou Ing. arch. Naděždou Goryczkovou), Krajský úřad (zastoupený radní pro oblast kultury a památkové péče Jitkou Sachetovou), Chmelařství Žatec (zastoupené provozně ekonomickým ředitelem Ing. Petrem Palánem) a Chmelobrana Žatec (zastoupená vrchním velitelem Miroslavem Siegerem) podepsali společné Memorandum o připravenosti statku Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci k podání nominační žádosti na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO v roce 2016.

 Probíhá podpis Memoranda o přistoupení Žatce na seznam UNESCO.

Žatec by si zápis na seznam UNESCO bezesporu zasloužil. Kdysi krajské a průmyslově významné město po roce 1945 degradované na celek provinčního charakteru, dlouhodobou neúdržbou odsunuté až na samý okraj existence, začalo v posledních letech pomalu znovu ožívat. Nyní již opět krásně opravené historické centrum města je už samo o sobě velkým lákadlem, přesto Žatec ale stále zůstává poněkud turisticky zapomenutým místem a zápis by určitě jeho atraktivitu zvýšil. Navíc by snad došlo i k zesílení investorské pozornosti směrem ke světově zcela unikátnímu komplexu sušáren, balíren a známkoven chmele na Pražském (či Horním) předměstí, které jsou právě hlavním důvodem návrhu zápisu a které jsou víceméně opuštěné a nevyužívané. První vlaštovkou (financovanou městem) je v tomto směru právě zmiňovaný Chrám chmele a piva.

 Žatecké kontrasty - nevyužitý chmelařský objekt
 a moderní věž Chmelového majáku.

V jeho zdech, přímo pod dohledem varny zdejšího minipivovaru a restaurantu U Orloje, začal po stvrzení podpisu memoranda přípitkem žateckým pivem konferenční program plný zajímavých přednášek sledujících ze všech možných pohledů dědictví a odkaz českého pivovarnictví. Dopolední blok přinesl pohled na architekturu a stavební uspořádání pivovarů s možností jejich nového využití (Ing. arch. Tomáš Šenberger), přístup památkových institucí k pivovarskému dědictví (Ing. arch. Eva Dvořáková) a příspěvek o obsahu a formě pivovarů odražené ve vývoji pivovarské technologie (Mgr. Michal Horáček/Pivní Partyzán).

 Zcela zaplněný sál restaurantu a minipivovaru U Orloje.

Po obědě pokračovala konference příspěvky, které popsaly vztah nejrůznějších institucí k současnosti a budoucnosti pivovarů. Zazněl tak pohled zástupkyně ministerstva kultury (PhDr. Anna Matoušková), obecní samosprávy (Mgr. Zdeňka Hamousová) i zástupce občanského sektoru z Černokosteleckého pivovarského muzea a archivu, o.p.s. (Ing. Milan Starec). Posluchači tak dostali, v do posledního místa zaplněné pivovarské restauraci, důkladný odborný vhled do problematiky, který měl být po přestávce doplněn praktickými případy.

Během přestávky proběhla v předsálí minipivovaru malá degustace piv dovezených přednášejícími z jednotlivých pivovarů, kteří ochutnávajícím mohli ke každému pivu zodpovědět jejich dotazy. K ochutnání tak byl výběr z nabídky pivovarů Kynšperk nad Ohří, Ferdinand Benešov, Žateckého pivovaru, licenčně vařené pivo Albrecht (do budoucna pivovar Frýdlant) a výjimečně i pivo z Domácího pivovaru Partyzán. Účastníci konference měli samozřejmě celý den možnost degustovat i pivo z minipivovaru U Orloje.

Odpolední blok pak patřil tématickým diskusím, které byly rozděleny do dvou sálů restaurace. V malém sále proběhly komentované diskuse na téma fungujících historických pivovarů, kde koreferovali své zkušenosti obchodní zástupce Václav Vyvadil z Benešova a jednatel Martin Kec ze Žatce a následně diskuse o úspěšných konverzích pivovarů. Své příspěvky přednesli Ing. arch. Přemysl Kokeš, autor velice zdařilé konverze v Lanškrouně, a PhDr. Pavel Kodera, Ph.D, ředitel Centra stavitelského dědictví vznikajícího v konvertovaném pivovaře v Plasích.

Ve velkém sále pak proběhl blok na téma staré pivovary adaptované na nový provoz. Svůj příspěvek odprezentoval Radek Vomočil, ředitel pivovaru v Kynšperku, doplněný o improvizovanou prezentaci pivovaru v Úněticích, jejíž autor, majitel pivovaru Štěpán Tkadlec, se bohužel nemohl nečekaně akce zúčastnit. Druhé diskusní téma, příznačně pojmenované "blýskání na lepší časy", zahrnulo pivovary v Lobči a ve Frýdlantu, o jejichž zmrtvýchvstání (a i o možnosti budoucího vaření piva) pohovořili jejich majitelé - Ing. arch. Pavel Prouza, respektive Ing. Marek Vávra (jehož referát doplnil Ing. Jan Andrele, který ve Frýdlantě provádí stavebně-historický průzkum).

 Marek Vávra povídá o Zámeckém pivovaru ve Frýdlantě.

Vydařený program prvního konferenčního dne uzavřel Ing. Aleš Kozák, ředitel Institutu pro památky a kulturu, o.p.s., který zároveň všechny pozval nejen na druhý konferenční den, naplánovaný jako blok exkurzí, ale i na následnou vernisáž putovní výstavy kostel365 instalované v nedaleké Galerii Sladovna. Galerie vznikla v objektu bývalé renesanční sladovny, která vstala z mrtvých díky vzniku areálu Chrámu chmele a piva.

 Zrekonstruovaný objekt Galerie Sladovna

Výstava kostel365 vznikla jako doprovodný produkt konference PROPAMÁTKY v roce 2010 a zmapovala 12 specifických případů obnovy a využívaní kostelů. I spojení chrámů božích a chrámů piva může fungovat. Na vernisáži promluvil ještě jednou Aleš Kozák, kterému úvod přichystal vedoucí galerie Alexandr Gižynski.

 Aleš Kozák (zcela vpravo) a Alexandr Gižynski zahajují výstavu kostel365.

Večer patřil již neformálnímu setkání u piva v restaurantu U Orloje, spojenému s výměnou zkušeností, názorů či vyprávěním historek. Dobrá nálada celého dne tak vydržela až do pozdních nočních hodin.

Restaurant U Orloje byl také místem, kde se zůstavší sešli v pátek ráno, aby se po krátkém občerstvení rozdělili do tří skupin a vydali na slibované prohlídky pivně zajímavých staveb v Žatci. Jeden okruh vedl do historické části města s ukázkou chmelařských objektů, výstupem na radniční věž a exkurzí v Žateckém pivovaru. Druhý zamířil kroky zájemců do Chmelařského institutu, spojený s unikátní návštěvou zdejšího minipivovaru a malou degustací zde testovaných piv.

 Historické jádro města a Pražské předměstí z Chmelového majáku. Skupina na náměstí
 dole míří pod vedením Jiřího Venta na radniční věž a do Žateckého pivovaru. 

Třetí okruh, který jsem vyhodnotil jako nejzajímavější, a byl tak jeho účastníkem, tvořila procházka kolem Pražského předměstí, doplněná o návštěvu běžně nepřístupných skladů a sušáren chmele, kterou vedl Petr Bažant - neúnavný nadšenec, propagátor a badatel tohoto světově unikátního komplexu.

 Petr Bažant poutavě vykládá na lávce mezi Chmelovým majákem a objektem Chrámu.

Procházka začala samozřejmě, jak jinak, přímo v Chrámu chmele a piva výstupem na Chmelový maják, ze kterého je všechny dotčené stavby přehledně vidět. Chmelařské stavby na Pražském předměstí vznikaly od poloviny 19. století a v intencích regulačních čar ulic vznikl neobyčejně působivý celek, skrývající ve fasádách činžovních domů a v jejich dvorních traktech industriální objekty, jejichž skutečné využití dokládá les komínů, tvořících typickou součást žateckého panoramatu.

 Industriální komplex chmelařských objektů na Pražském předměstí.

V návrhu na zapsání této památky na seznam světového dědictví UNESCO je celkem 96 objektů, z nichž hned 74 se nachází právě v okolí Chmelového majáku. Některé z nich jsou v držení soukromých majitelů, avšak většinu vlastní Chmelařství Žatec, které se chystá v následujících měsících již nevyužívané objekty prodat. Zůstává tak otázkou, co s nimi bude dál. Atypické a stavitelsky individuální interiéry objektů jsou velice obtížně konvertovatelné na nové využití a nezbývá než věřit v lepší zítřky. Nic takového totiž nikde jinde na světě skutečně neuvidíte.

 Podobných chmelových půd je v Žatci několik desítek. Ale co s nimi?

Příležitost nahlédnout do některých z interiérů těchto staveb byla skutečně obohacující. Ukázky rozlehlých chmelových půd, zachovaných prvků technologie sušení, síření a lisování nebo jen prosté sčítání komínů v průhledech ulic zabralo celé dopoledne, navíc doplněné skutečně fundovaným výkladem průvodce.

 Chmelařské objekty jsou plné dochovaného zařízení - zde lis chmele.

Ostatní prohlídky, dle slov jejich účastníků, byly také velice zajímavé a všechny exkurzní skupiny se nakonec sešly zpět U Orloje, kde byla také po poledni konference oficiálně definitivně ukončena. 

Na tomto místě bych za sebe rád poděkoval všem, kdo se na jejích přípravách a organizaci nějakým způsobem podíleli, za skvělé zázemí a přijetí, samozřejmě všem přednášejícím i účastníkům a zkrátka v neposlední řadě určitě všem, kterým není lhostejná problematika obnovy a využívání pivovarů a věnují svůj čas, energii a také peníze na jejich záchranu nejen pro současnost, ale i pro budoucí generace. Má to smysl.