POVODEŇ A DOMÁCÍ VAŘENÍ PIVA

O tom, že povodně z minulého týdne se mj. dotkly i bezproblémového chodu domácího vaření piva jsme se mohli na vlastní kůži přesvědčit v našem Domácím pivovaře Partyzán poté, co jednu z okrajových částí Prahy, kde se nacházely jeho prostory, zcela nečekaně zasáhla povodňová vlna z rozvodněné Rokytky. Povodeň byla nakonec i důvodem, proč se několik dní na blogu Pivní Partyzán neobjevil žádný nový příspěvek...

 Rozvodněná Rokytka, která běžně teče v zářezu pod oranžovým domem v pozadí.

Rokytka, klidně tekoucí několik desítek metrů v údolíčku pod naší ulicí, se minulou neděli odpoledne během několika málo desítek minut proměnila, po vydatném dešti a protržení opěrných zdí u rybníka v Dolních Počernicích, v bouřlivý živel, který nezastavil ani rosáhlý suchý polder vybudovaný nad obcí po povodních v roce 2002. Voda tak během několika hodin vystoupala až téměř k našemu domu (a výše již, bohudík, v noci nevystoupala) a zaplavila celou níže položenou část ulice s několika domy.

 "Suchý" polder na Rokyce (v úterý dopoledne).

Na místě se ihned rozeběhly základní záchranné práce, do kterých se zapojili prakticky všichni obyvatelé ulice, kdy bylo potřeba níže položeným sousedům ochránit domy přivezenými pytli, které se plnily pískem, a vynášením věcí do vyšších pater domů. Voda ale zaplavila i v dolíku stojící trafostanici, a v celé ulici tak byl během večera odpojen elektrický proud - s neznámou vyhlídkou na opětovné spuštění.

 Plnění pytlů pískem k utěsňování dveří ad.

V našem domácím pivovaře jsme tak museli řešit, oproti jiným spíše malicherný, ale z pohledu homebrewářů zásadní problém - v lednici nám totiž ležel workshopový ležák, o jehož vaření jsem tu psal v jednom z dřívějších příspěvků a bylo nutné zajistit jeho náhradní umístění se stálou velmi nízkou teplotou (popravdě, kdyby se jednalo o jakékoliv jiné pivo, asi bychom ho rovnou vypili, ale tento konkrétní vzorek, jak bylo psáno ve výše odkazovaném příspěvku, je určen jako pozornost pro všechny účastníky workshopu, a tak se o jeho vypití ani neuvažovalo, tedy s výjimkou jedné lahve - viz níže).

 Zaplavená ulice (v pozadí zmiňovaná trafostanice).

V rychlosti jsem zapřemýšlel, kdo z mých kolegů domácích vařičů má doma chlaďák, a ozval se přátelům ze spřízněného Domovaru Komár a vysvětlil jim situaci. Neváhali ani vteřinu a ještě téže noci jsme ležák do jejich pivovaru odvezli. Patří jím za to velký dík a těší mne, že homebrewářská solidarita skutečně funguje - mají to u nás schované! 

Voda opadla, navíc shodou okolností v těchto dnech proběhlo i stěhování Domácího pivovaru do nových prostor, a tak byl ležák následně převezen zpět "domů" a znova uložen do chladu. Hned jsme otevřeli jednu z lahví, abychom zjistili, zda se na něm nijak náročný týden neprojevil, ale vypadal a hlavně chutnal výborně a už se těšíme, až ho společně na konci června ochutnáme s účastníky workshopu (a i dalšími).

 Ochutnávka ležáku po návratu "domů".

PS: K té jedné vypité lahvi. Na žízeň i na zlepšení nálady jsme jeden kousek při pytlování otevřeli a nabídli k ochutnání i sousedům. "Proč tady chodím sakra do hospod s tím hnusným pivem, když tu mám hned vedle takovou dobrotu?" poznamenal jeden z nich. Moc si toho vážíme. Stejně jako přístupu domovarníků od Komára. ;)