Zářijový termín Černokosteleckého vykulení je pro mne již léta zakletý a vždycky (resp. od roku 2006, kdy jsem se chystal poprvé) mi do něj něco vlezlo. O to více mne potěšilo, když jsem se minulý pátek zcela náhodou (nestíhám, koukám, sledovat všechno), dozvěděl díky skvělému blogu Pivní filosof, že se v sobotu koná první ročník obdobné akce v Černokosteleckém pivováru - Černokostelecké vysmolení. Mělo se jednat o akci v obdobném duchu, spojenou s kulturním programem, jak název napovídá celodenní práci bednářů při opravách a smolení sudů a, co by to bylo za pivní akci bez piva, i pŕíležitost ochutnat čtyři piva uvařená jen pro tuto akci (+ jedno pivo z již dřívě vysmolených sudů).
Krásné páteční počasí bohužel vzalo s nocí na sobotu za své, a tak nás dopoledne vítala zamračená obloha a teploty jen kolem 10°C. Pozměnili jsme tak původní program, kdy jsme se chtěli směrem ke Kostelci přiblížit nějakým pěším výletem a nakonec jsme vyráželi až po poledni a až témeř k pivovaru nás dovezla PID. Program v pivovaře začínal již v 9. hodin ráno, ale ani pozdějším příjezdem v půl 2 jsme prakticky o nic nepřišli, odpoledne navíc začalo dokonce i vykukovat slunce.
Areál pivovaru byl poměrně slušně zaplněn, většina návštěvníků však dávala pochopitelně přednost posezení v krásně vyhřátých vnitřních prostorách pivovaru. V celém areálu (uvnitř i venku) byly rozmístěny výčepy, takže člověk byl téměř pořád u zdroje. My si nejdříve nechali natočit malou Podkováňskou 12° z vysmoleného sudu (sklo bylo za zálohu k zapůjčení u velkého informačního stánku v průjezdu pivovaru v objemech 0,3l i 0,5l - praktické!) a poté jsme se prošli celým areálem.
Uprostřed dvora, kde byly i stánky s občerstvením a posezení, se střídaly v průběhu dne kapely, přítomen byl i kovář (jeho výheň byla dovbrým místem na ohřátí) a pravou část prostoru zabírali ti nejpodstatnější - bednáři. Na place byli celý den a k vidění byly sudy od nejmenších po obrovské, kolem to krásně vonělo smolou, oheň hřál - ideální kombinace pro trávení sychravého dne venku u piva. ;) Program doplňovaly i prohlídky pivovaru či setkání sběratelů pivních suvenýrů v prvním patře polygonálního mlatu. Mne, jako nesběratele, více potěšila stylová kavárna umístěna v červeném patrovém autobuse, kde byla k dispozici výborná, Čerstvě mletá pražená káva z Pražírny doky Libeň (jestli si to dobře pamatuji - snažil jsem se o ní najíc víc, leč neúspěšně).
Odpoledne v pivovaře uteklo jako voda (nebo jako pivo?) a k večeru jsme se chystali zpět do Prahy. Z nabízených piv hodnotím nejlépe nakuřovanou 13° Mudrlant, velmi dobrá byla i pšeničná Šenvajz. Ze světlých piv nám více chutnal světlý ležák Bešťák, ale ani desítka Usmolenec nebyla špatná. Faktem zůstává, že v chladném dni bych více ocenil nějaké silnější, hutnější pivo (ale kdo mohl čekat, že v květnu bude takové počasí?). Pivní přehlídku sobotního dne doplnila ještě nečekaná ochutnávka doma uvařeného piva (rudá tříska?), kterou nám, asi pro náš zájem o vysmolené sudy, dal ochutnat jeden z místních. Pivo dělalo červenou barvou čest svému jménu a chuťově bylo opravdu výborné.
První Černokostelecké vysmolení pivovarských sudů bylo, i přes nepřízeň počasí, opravdu příjemnou a povedenou akcí a jejím organizátorům za ní (a vůbec za celou práci, kterou v Kostelci konají) patří veliký dík. Věřím, že se brzy podobná akce bude opakovat a stejně tak věřím, že letos konečně vyjde i návštěva pozdně letního vykulení.
Aktualizace: nějaké fotografie z Vysmolení jsou tady:
http://siluet.rajce.idnes.cz/Cernokostelecke_vysmoleni/
Žádné komentáře:
Okomentovat