Předposlední květnový víkend patří už tradičně
Černokosteleckému vysmolení. V předchozích třech letech jsem z něj
přinášel tady na blogu pravidelné reportáže, loni navíc doplněné o zprávu
z obdobné (a tradičnější) zářijové akce, Černokosteleckého vykulení. Už
loni jsem nějak tak přemýšlel o čem psát, když se jedná zas a znova a o stejnou
a stejně vydařenou akci. Úvahy o tom, co napíšu o letošním ročníku, pak za mne
ale nečekaně vyřešila souhra náhod. Na tento víkend vyšel termín naší návštěvy
u rodičů paní Partyzánové na severozápadě Čech a tím pádem návštěva na
Vysmolení padla. I přesto se ale nakonec nejednalo o pivně prázdný víkend.
V Ústí nad Labem, díky pivovaru Na Rychtě už několik
let opět pivně alespoň trochu zajímavějším městě, totiž probíhal pátý ročník Ústeckého
jarmarku malých a rodinných pivovarů, pořádaný právě zmiňovanou Rychtou. Letos navíc ve
spolupráci s novým teplickým pivovarem Monopol, který na akci samozřejmě
měl mít svůj stánek, takže pro mne příležitost konečně také ochutnat nové
teplické pivo. A jinak samozřejmě ochutnat nějaká další mně zatím neznámá piva,
na akci bylo avizováno 30 stánků zejména z Ústeckého kraje, a ideálně
třeba potkat někoho známého.
 |
| Mezi kácejícím se chrámem konzumu a skutečně se kácející věží chrámu duchovního. |
Ze snímků z minulých ročníků bylo evidentní, že o akci je v jinak poměrně pivně mrtvém Ústí velký zájem, a tak jsme raději vyrazili hned po ránu. Však on ten prostor vyhrazený jarmarku není nikterak velký, ale o to více působivý. Využívá celou podkovu kolem kostela sv. Panny Marie, kterou od roku 2009 obepíná obludné obchodní centrum Fórum, tvořící směrem ke kostelu alespoň poměrně umírněný nový uliční parter. Když jsem procházel na jarmarku mezi stánky, vzpomínal jsem na svou první návštěvu tady někdy před deseti lety, kdy ještě okolí kostela představovalo odpornou měsíční krajinu jak z nějaké periferie a ne z centra historického města.
 |
| A ještě z patřičného nadhledu. |
Již po jedenácté hodině, kdy jsme dorazili se mezi stánky pohybovala řada lidí, plno bylo i u obou pódií před i za kostelem, vhodně rozdělených na program "pro děti" a "pro dospělé". Několikrát jsme obkroužili celou plochu, abychom přehlédli všechny stánky a rozmysleli, co máme v plánu ochutnat. Objevil jsem několik piv, se kterými jsem ještě neměl tu čest, včetně právě těch Monopolních z Teplic.
 |
| O nové teplické pivo byl logicky zájem. |
Nakonec jsem toho zas tolik neochutnal, víceméně jsem ale snad stihl vše, co jsem chtěl. Ono to někdy zkrátka do člověka neteče, i když mu chutná. Zvláštní. Na akci jsme navíc nakonec nestrávili zas nějak dlouhý čas, s přibývajícími hodinami přibývalo i lidí, mačkanice mezi stánky nebyla nic příjemného, navíc zoufale provinční program na hlavním pódiu dost přeřvával hovor, a tak jsme někdy odpoledne Ústí raději opustili.
Víceméně jarmark ale asi účel a očekávaní splnil. Potěšilo mne setkání s Kubou Veselým (zdravím, jeho session IPA "Metropolitan" byla opravdu fajn, vař ji častěji), bohužel jsem se už nestihl zastavit za kluky z místního domácího pivovaru Pretorian, které jsem poznal na letošním IPA festiválku v Liberci (taky zdravím, snad se potkáme brzy jinde) a radost mi udělalo setkání se s jedním z dalších ústeckých domovařičů s partnerkou, který na svět přivádí pivo Středohoř (já stejně věřím, že za pár let se tady bude pivo vařit v každé domácnosti, he). A když jsem už u těch pozdravů, tak jeden posílám na východ Ondrovi a až budeš mít někdy zase cestu do Frank, přivez nám něco do Liberce. :D
 |
| Na stánku Falkona vládne dobrá nálada. |
Jo, to bylo z toho dne to nejpovedenější. A co pivo? Víceméně jsem byl spokojen. O výborném Metropolitanu jsem už mluvil, fajn mi přišel stylově stejný, ale senzoricky zcela odlišný Pol A Czech z létajícího polsko-českého projektu (točený ovšem na stánku z Dobrušky). Nový Ale z Teplic mi moc nechutnal (ač byl bez vady, moc ejlový mi nepřišel - světlý 12° ležák zakoupený domů tchánovi mi chutnal o moc více - krásná čistá práce, paní sládková Valterová ležáky zkrátka umí a už se těším, až nás Roman Holoubek seznámí ;) ) a vyloženým zklamáním pro mne byl Oráč. Ten jsem zašel ochutnat do přítmí oblíbeného pivovaru Na Rychtě, který ho uvařil pro tuto příležitost. Pod lískooříškovým pivem jsem si představoval asi něco jiného, než tento synteticky chutnající průšvih. S ochucenými pivy z Rychty mám zkrátka problém. Jen jedno pivo jsem za celý den nedopil, jmenovat nebudu, piva z toho pivovaru mi jindy chutnají fajn a toto mohl být jen nějaký aktuální nepovedený kus.
 |
| Je to tak, Oráč ale byl bohužel zklamáním. |
Z Ústí jsme nakonec odjížděli s rozporuplnými pocity. Pivní Partyzán na podobné akce asi není moc stavěný a pokud nenabízí nějakou přidanou hodnotu či duch nějaké zvláštní kvality, nebaví mne. Zkrátka a dobře řečeno, pivní festival pro mne prostě není o mačkanici hromady lidí se zoufalým kulturním rámcem za zády (příště tak nebudu už experimentovat a raději se vrátím k osvědčenému Vysmolení, které je tak nějak celkově přátelštější). Na druhou stranu, četl jsem, že z prodaných piv šla část peněz na dobročinný účel, což vždy kvituji s povděkem, zvlášť, pokud peníze putují na konkrétní a smysluplnou věc. Musím se ale přiznat k jedné věci. Když jsem v neděli ráno tento příspěvek rozepisoval, běhaly mi hlavou jeho všelijaké negativní závěry. Teď s téměř týdenním odstupem, kdy ho dopisuji mi ve vzpomínkách nějak tak přijde, že to vlastně bylo celkem fajn.
 |
| Snaha dělat z pivních akcí hudební festivaly, navíc často s mizernou úrovní (některých) vystupujících, je pro mne nepochopitelná. Lidi to ale zřejmě táhne. |
Tak nebo tak. Jak jsem napsal, na Ústeckém pivním jarmarku se za rok asi společně nepotkáme, ale pokud Vám nevadí to, co jsem napsal v odstavci výše, určitě ho navštivte. Pivní sestava tu byla celkem zajímavá, probouzející se Ústí podporu kulturních akcí potřebuje jako sůl, a pokud peníze z prodeje zas půjdou na konkrétní podporu někoho, kdo je skutečně potřebuje, tak nakonec, proč ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat