27. července 2016

KONEČNĚ V POTŠTEJNĚ!

Do východočeského Potštejna jsem se chtěl podívat už dlouho. Tak dlouho, co zde byl otevřen Pivovar Clock, který významným způsobem zahýbal se stojatými vodami českého pivovarského rybníčku. Důvodů ale bylo víc. Fotky mluvily jasně: Potštejn představuje pěkně položené maloměsto v údolí Divoké Orlice s poklidně plynoucím životem, navíc plné zajímavých památek. Není nic lepšího, než pěkný bohatý výlet za poznáním, završený návštěvou v pivovarské pivnici přímo u zdroje. Zvlášť, když je ten zdroj tak kvalitní a zvlášť, když vznikl v opraveném někdejším panském pivovaře předindustriálního období. Potštejn ale máme bohužel trochu z ruky, a tak bylo nasnadě, že návštěva tady proběhne někdy v rámci nějakého většího výletu. Nakonec ale bylo všechno jinak a poslední úplný červnový týden jsme sem mířili víceméně na otočku. Měli jsme důvod. ;)

 Konečně tady - Pivovar Clock, Potštejn a zároveň jeho pivovarská pivnice.

O nově připravovaném východočeském pivovaru se začalo nahlas mluvit někdy na přelomu let 2013 a 2014. Dodnes si pamatuji stylové hodiny, které odpočítávaly na webových stránkách čas do otevření pivovaru a zaznamenávaly, co všechno už se na cestě k otevření pivovaru udělalo (FB profil pivovaru pak to samé nabízel ve fotografiích). Pojmenování pivovaru, grafika webových stránek a následně představené portoflio dávaly tušit, že nově vzniklý pivovar bude něco nového, neotřelého, netradičního - a to i přesto, že jeho provoz vznikl v opravených prostorách, kde se pivo vařilo již někdy na přelomu 18. a 19. století Spojení starého s novým bez zbytečných berliček, tak to mám rád.

 Noc v pivnici.

Za pivovarem stála parta kamarádů a také domovarníků přímo z Potštejna a jeho blízkého okolí. Dodnes si pamatuji na naše první setkání na Kosteleckém Chmelovárku a také na jejich domácí pivo "Potštýn", které tenkrát bylo, pokud se dobře pamatuji, i  jedním z oceněných. Pivovar Clock tak měl být dalším pivovarem, za jehož úspěchem i úspěchem jeho originální produkce stály domovařičské zkušenosti. Zde se to povedlo asi nejlépe.

 Nečekaně svěží Belgian Pale Ale na zahrádce.

Od července 2014, kdy byl pivovar oficiálně otevřen, čítá produkce pivovaru již více než 30 druhů piv, převážně svrchně kvašených a často i nejrůznější stylové fajnovky, netradiční experimenty apod. V kombinaci s futuristickou grafikou se pivovar zařadil mezi nejzajímavější a také nejoblíbenější minipivovary u nás a jeho produkce je dnes běžně k dostání v několika desítkách ochutnávkových pivnic po celé zemi. Kdo chce pak ochutnat pivo přímo pod komínem, má možnost ve stylové pivnici přímo v areálu pivovaru, jejíž součástí je i přítomná dvounádobová varna (zbylý provoz pivovaru se nachází v sousedství a také v dodatečně vybudovaném prostorném sklepě pod objektem).

 Varna v interiéru pivnice.

Právě v pivnici, zejména na její zahrádce, jsme strávili jeden velmi příjemný červnový večer. Pivovar leží v samém centru obce, mezi pomyslnou návsí (obě plochy, které historicky tvořily centrum městečka, se nachází trochu jinde, ale údolí řeky a mlýnského náhonu je však dnes zřejmě nejvíce živoucí části Potštejna) a zámkem s parkem, který mj. vlastní manželé Nováčkovi, se kterými se znám shodou okolností z konferencí PROPAMÁTKY. Na potštejnské pivo jsem se tolik těšil, že jsem se asi viděl v pivovaře už při příjezdu do města. Naše putování sem se tak trochu protáhlo poté, co jsem málem poslal auto do jednoho příkopu na kraji obce. O tom si ale nechte třeba někdy vyprávět u dobrého piva, dobře to dopadlo. Tento příspěvek píšu přece hlavě proto, abych odtajnil, jaký důvod jsme to vlastně měli sem jet.

 Zřícenina zdejšího hradu v pohledu od pivovaru.

Ono to vlastně už vůbec tajné není, ale tady na blogu jsem o tom ještě nepsal. V lednu jsme s Kubou Sychrou, sládkem pivovaru, dohodli na IPA festiválku v Liberci, že někdy uvaříme nějakou společnou várku. Čas není kamarádem ani u Partyzána a paradoxně ani u Clocku, takže to trochu trvalo, ale nakonec slovo dalo slovo a my mířili do Potštejna. Co budeme vařit jsme věděli hned. Loni na Partyzánském setkání mnoha lidem moc chutnal 12° nakouřený hnědý ale z produkce Domácího pivovaru Partyzán, a tak jsme ho vzali, trochu přisypali sladu i chmele a na světě byl kooperační 15° Smoked Brown Ale.

 V Potštejně akorát svítá, ale v pivovaře už panuje čilý ruch.

Díky této várce jsme tak mohli strávit jeden večer, noc a následně moc příjemný den na varně pivovaru Clock. Celou dobu vaření jsme měli s Kubou trochu obavy, aby bylo pivo skutečně hnědé a skutečně nakouřené, ale snad se to povedlo. Konec konců, přesvědčit se o tom můžete aktuálně sami, pivo se v uplynulých dnech a týdnech dostalo do klasických pivnic, které Clock čepují, a je tak momentálně k ochutnání.

 Vaříme.

A pokud si mohu dovolit malou reklamu, pivo z Clocka se tentokrát dostane na čep i na místech, která ho běžně neberou. V pátek 5. srpna narazí jeden soudek pivnice U Škvorů v Čerčanech, o které jsem tady na blogu již dříve psal a den na to potom i Pivní šenk U Kacíře v Praze v Mánesově ulici, který provozuje Vajsky z Collegium Cibium, o kterém jsem tu pro změnu psal v článku o vydařené Ústecké pivní konferenci. Na obou místech se asi ukážu, takže pokud chcete slyšet tu historku o autě v příkopu, anebo zvědět nějaké pikantnosti z pod pokličky jednoho z v současnosti našich nejúspěšnějších malých pivovarů, rád se s Vámi potkám. ;)

 15° Smoked Brown Ale během scezování.

Závěrem příspěvku bych si dovolil dvě dobré zprávy. Jednou je, že Clock-Partyzánský 15° Smoked Brown Ale bude tento víkend na čepu i v Pivním baru Azyl v Liberci (který tedy Clocka bere zcela běžně, ale na druhou stranu tu budu slavit narozeniny, tak jsem to považoval za důležité zmínit ;) ) a druhou dobrou zprávou je, ze to není podobná várka poslední. Nějaké kooperace se aktuálně rodí i s dalšími (nejen) českými malými pivovary, a tak se můžete na nějaké další netradiční várky těšit i do budoucna.

A mně nezbývá než moc poděkovat klukům z Clocka za možnost této realizace, bylo mi skutečným potěšením a taktéž věřím, že ani v Potštejně to nebyla podobná várka poslední. Příště to navíc třeba stihnu i s nějakým výletem do okolí, anebo alespoň na zříceninu zdejšího hradu, kterou jsem tentokrát viděl jen ze dvora obnoveného panského pivovaru v přestávkách při vaření toho našeho počinu.

2 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. Rostíku, tohle ale není důvod k závisti, ale radosti! (a někam na něj zajdi, dokud je - pak už nebude ;) )

      Vymazat