30. října 2013

NEJLEPŠÍ PIVO JE NATOČENÉ POD KOMÍNEM MALÉHO PIVOVARU

Přestože se poměrně programově vyhýbám pivům velkých značek, nejsem zrovna z těch, kteří by velkopivovarová piva odmítali paušálně s tím, že "se nedají pít". Přestože je to často zřejmě pravda, ukazují někdy výsledky degustací (i mezi zarputilými milovníky "malých" značek) pravý opak. Nepovažuji se za nikterak degustačně vybaveného, abych dokázal bezpečně rozlišit mezi dvěma světlými ležáky a stejně tak si dokážu dost dobře představit, že várka se výjimečně (a nebo klidně i pravidelně) může povést ve sterilním velkopivovaru stejně jako v pivovaru malém. A navíc. Dobré i špatné pivo jsem v životě ochutnal snad od všech jeho vystavovatelů u nás.

24. října 2013

KONTRASTY, PROMĚNY A JISTOTY VE "ZHOŘELCI"

Görlitz či chcete-li česky Zhořelec, lužickosrbsky Zhorjelc a dnes zároveň i polsky (a Polský) Zgorzelec je jedním z ukázkových příkladů míst, na jejichž vývoji a podobě se výrazným způsobem projevil komplikovaný dějinný vývoj. Dnes nejvýchodnější město celého Německa leželo ještě před osmdesáti lety v jeho vnitrozemí, ale kvůli přesunům hranic po druhé světové válce stanulo na jeho nové hranici s Polskem. Linie Odra-Nisa město rozdělila na dvě poloviny, území za druhou ze zmíněných řek se následně stalo právě polským Zgorzelcem.

22. října 2013

PŘÍKLADNÁ OBNOVA ZÁMECKÉHO PIVOVARU VE FRÝDLANTĚ

První zmínka o vaření piva ve Frýdlantu pochází z doby před rokem 1381, kdy se o něm zmiňuje urbář Frýdlantského panství. Budova pivovaru jmenovitě pak na svém dnešním místě stála již určitě v první polovině 16. století. Původní dřevěný objekt byl v době Albrechta z Valdštejna přestavěn v kameni a později dále rozšiřován. Konec 19. století přinesl kompletní přestavbu a přechod na moderní provoz se všemi v té době známými vymoženostmi.

 Barokní podoba pivovaru z roku 1817 na jeho nejstarší známé fotografii (historické
 fotografie a plány poskytl majitel pivovaru Marek Vávra).

21. října 2013

PIVOVAR KOKEŠ VRÁTIL VAŘENÍ PIVA DO KAMENICE NAD LIPOU

Kamenice nad Lipou představuje typického zástupce maloměst Jindřichohradecka, kde víkendový život plyne klidným tempem ve spleti téměř liduprázdných uliček, lemovaných přízemními domky. Kamenice nad Lipou ale je, díky areálu památkově významného a krásně opraveného zámku, bezprostřední návaznosti na nádhernou krajinu a také díky železniční dostupnosti města prostřednictvím jedné z tratí úzkorozchodných Jindřichohradeckých městských drah i zajímavým turistickým cílem. Od loňského roku navíc zajímavějším o to víc, že bylo ve městě po skoro šedesáti letech obnoveno, poněkud utajeně, vaření piva.

17. října 2013

KONFERENCE O OBNOVĚ A VYUŽÍVÁNÍ PIVOVARŮ

Možná jste si všimli, že se včera objevila v pravém sloupci pozvánka na Konferenci o obnově a využívání pivovarů. Akci pořádá Institut pro památky a kulturu, o.p.s. ve spolupráci s Městem Žatec a pod záštitou Ministerstva kultury. Celá záležitost se odehraje 14. a 15. listopadu 2013 v Žatci, přímo v prostorách Minipivovaru U Orloje a Chrámu chmele a piva a vzhledem k tomu, že se podílím na jejích přípravách a organizaci, dovolím si na ní napsat krátkou pozvánku i na můj blog.

9. října 2013

PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝ PIVOVAR V LOBČI ROSTE DO KRÁSY

V samém centru památkově chráněné vesničky Lobeč na Kokořínsku stojí od konce 16. století budovy pivovaru a sladovny. Provoz pivovaru, na konci 19. století velkoryse přestavěný na průmyslový parostrojní pohon, byl bohužel roku 1943 zastaven a roku 1949 definitivně uzavřen. Opuštěné objekty památkově hodnotného areálu následně chátraly až do roku 2009, kdy vzniklo občasné sdružení Pivovar Lobeč, které si dalo za cíl tuto významnou industriální památku zachránit a dokonce v ní obnovit vaření piva.

4. října 2013

PIVNÍ NÁVŠTĚVA V BERLÍNĚ. DÍL TŘETÍ

Mám slabost pro podvečerní a noční procházky po centrech historických i moderních měst zkombinované s posezením v příjemných pivovarských lokálech, kde se u dobrého piva přelévá podvečerní čas od zapadání slunce po černočernou tmu noci. A jinak tomu nemohlo být ani v Berlíně, kde jsme si na poslední večer našeho pobytu nechali pivovárky čtvrti Mitte, která, jak již její jméno napovídá, tvoří někdejší centrum města. Jeho ulice jsme si prošli již předchozí den za světla, ale ne nadarmo má každé město svou atmosféru  ve dne a jinou v noci a my chtěli poznat obě dvě. Pivovary, jak jsem psal v minulém příspěvku, na nás čekaly hned tři a každý sliboval odlišný zážitek. Všechny se navíc, jak Marcus Bräu, tak Braühaus Mitte i Brauhaus GeorgBraeu, nacházely jen kousek cesty od sebe na pravém břehu Sprévy ve stínu televizní věže.