3. července 2017

MALEŠOV-KUTNÁ HORA-ZBRASLAVICE ANEB TŘIKRÁT ZPÁTKY NA VIDLÁKU

Když jsem tu loni psal o vydařeném víkendu u rybníka Vidláku nedaleko Kutné Hory, netušil jsem, že návrat sem bude nakonec spojený ne s jednonásobným, ale hned s dvojnásobným důvodem, proč sem zas jet. Vlastně trojnásobným. Respektive spíš čtyřnásobným. A když o tom přemýšlím, tak pětinásobným. 1) nás sem táhlo jedno přátelství, ale jen o tom bych asi na blogu nepsal. 2) Před nedávnem začal působit, jak jsem minule předjímal, v nových prostorách pivovar Malešov. 3) Jak jsem nepředjímal byl ještě dříve obnoven pivovar Lorec v Kutné Hoře. 4) No a jak jsem vlastně taky předjímal, příležitost ochutnat znova Zbraslavické pivo, ideálně někde přímo v místě výroby, byla povinnost. 5) Pracovní povinnosti mne posílaly - shodou okolností - do archivu v Kutné Hoře a tak trochu - shodou okolností - do těch Zbraslavic. Výlet do Kutné Hory a Zbraslavic tak byl spojením užitečného s příjemným. No a Malešov? S ohledem na velmi omezenou otvírací dobu jejich výčepu skvělá příležitost, jak se vykropit v neděli odpoledne. Pohrdli byste?

Přátelský pivovar Malešov vznikl v bezprostředním sousedství loni opravované místní tvrze (dnes bohužel zavřeno) v nádherné poloze nad říčkou Vrchlicí. Vláčkový výlet do Malešova tentokrát pojímáme i jako příležitost toto ospalé městečko trochu poznat, když minule to bylo jen na skok. Malešov je maloměstem v tom nejlepším slova smyslu s moc pěkným krajinným zázemím, starým židovským hřbitovem a návsí (místní prominou), kde již několik desítek let stojí čas. Z jejího nejhezčího zákoutí je už to jen skok k pivovaru. Díky krátké procházce si děláme opravdu žízeň a já jsem zvědavý, jaké bude malešovské domácí a přímo pod komínem.

 Atmosféra Malešova.

Na zahrádce před pivovarem, pořád ještě trochu neupravené a pořád trochu staveniště (ale to se, myslím, brzy změní) je docela živo, dva ze tří stolů okupují cyklisté, ten poslední je tu pro nás. Prostor hospůdky je umístěn v moc pěkně zrekonstruované místnosti vedle zdejší Fire Station, ve výčepu se nachází i varna, studené hospodářství pivovaru je v podzemí k nahlédnutí prosklenou šachtou. Vše čisté a pěkné, ale chtělo by to prostor něčím doladit, oživit, jako celek to působilo trochu prázdně.

 Zahrádka před pivovarem.

Na čepu bohužel již jen světlá 10° ležák a 14° IPA, ostatní vypité, nestíhají vařit. Malešovská desítka je jedno z nejlepších spodně kvašených piv, co jsem v českých minipivovarech kdy pil. Nekecám. Krásně osvěžující, tak akorát plné a hlavně krásně hořké a neuvěřitelně chmelově voňavé pivo, lehce kvasničné a celkem zakalené, ale to mi vůbec nevadí. Do toho časně letního vyprahla ideální pivo! Zkouším i IPU, ale ta mne moc nevzala. Sice asi splňovala všechny charakteristiky tohoto stylu, ale pro mne trochu nepříjemně drsně hořká a složitěji pitelná.

 Výčep, vpravo mimo snímek je varna pivovaru.

Vracím se pak na celý zbytek odpoledne ke světlé desítce, těším se, až jí znova ochutnám. V neděli má bohužel výčep pouze do osmi a nám navíc jedou blbě vlaky zpátky, tak pokračování si necháváme natočit s sebou. Lahve stočené protitlakem bohužel nemají, nestíhají vařit. Vzhledem k tomu, jak mi tu chutnalo se ani nedivím. Loni jsem věřil, že Malešovský pivovar bude ve svém domácím působišti už jen přátelský. Pivo takové bylo jistě, obsluha a všichni, kdo se tam to odpoledne motali kolem také. Cesta lokálkou se zapadajícím sluncem těsně nad obzorem je bonus každého výletu, stejně jako dlouhý večer s s sebou natočeným pivem. Tohle se povedlo.

 Malešovská světlá desítka a IPA.

Pondělí ráno s mírným tlukotem kovaříčka v hlavě mířím opět na vlakovou zastávku, tentokrát směr Kutná Hora. Místní archiv stojí takřka na dohled od staronového Loreckého pivovaru. Náhoda? Nemyslím si. Po vyřízení povinností směřuji nejkratší cestou přes tajemné rumiště starého zahradnictví (taky vám opuštěná zahradnictví přijdou tak strašidelná?) k pivovaru. Lorec je dnes trochu smutnou čtvrtí. Chaotická novodobější zástavba se zakusuje do starých domů, prim hrají proluky.

 Pivovar Lorec jak z letáku.

Ve středu této ne moc pěkné scenerie, naštěstí ale v té snad nejhezčí části lokality, stojí kutnohorský pivovar. Jeho historie je dlouhá a zajímavá. Dodnes dochovaný původní symetrický barokní trakt pivovaru společně s bránou je dominantou provozu a také vděčným obrázkem pro fotografy. Já si dovolil obejít ho celý, abych viděl, že pivovar není jen baroko, ale bohužel i vlnité plechy. Věřím, že pivovar Kutná Hora jednou získá - nějak tak celkově - hezčí okolí, v tak historický významném městě by si to zasloužil. Na bráně se ptám na prodejnu, ale pivo k dispozici bohužel jen od basy výše.

 Pohled přes pivovarský rybník. Vlnité plechy jsem fotil taky, ale dávat je sem nebudu.

Mířím tak do nedaleké restaurace Na Krétě, kde má být domácí pivo točené. Je to tak, na čepu 11° a 12° - oboje světlé ležáky. Místo mne těžko říci proč zklamalo, takové něčím trochu smutné a takové, řekl bych, typicky lorecké. Zklamáním je bohužel i pivo. Světlá 11° zcela nepitelná, dvanáctka se dá, ale hitparáda to není, těžko říci, zda je víc na vině někdo z výroby, anebo aktuálně nízká výtoč při pondělním poledni. V ledničce si všimnu novinky pivovaru "Summer Ale" v lahvi s patentním uzávěrem, a tak zkouším. Pivo mi napovídá, že chyba je spíš asi v pivovaře. Po nalití dělá pěnu o nepěkně velkých bublinách, která záhy mizí. Pivo drsné, podivně nevonící, ale vypitelné.

 Restaurace Na Krétě naproti pivovaru.

Nakonec nejlepším pivem z Lorce volím světlou 10°, taktéž ležák, zakoupenou v lahvi v obchodě Enapo nedaleko od městského nádraží. Pivovar provozuje stejná společnost jako pivovar v Břeclavi a tím pádem i síť Enapo. Podobný je tak i koncept pivovaru, stáčení do půllitrového skla, pasterizace piva a také bohužel jeho kvalita. Ale abych jen nehaněl, tak pitelnost lahvové desítky mi dává prostor dát pivovaru další šanci. Uvidíme, Kutná Hora by si dobré místní pivo moc zasloužila.

 Některá ale mají svá ale.

Třetí den jsou na řadě Zbraslavice. Místní pivo mne loni zklamalo jako žádné už dlouho, takže inspekce, opět lokálkou, ale tentokrát druhým směrem, vyrazila na revizi. Plány ve Zbraslavicích nám okamžitě hatí nečekaný déšť, a tak se hned po příjezdu uchylujeme do úkrytu v hotelu Svatý Hubert nad nádražím. Ne náhodou, na čepu mají 10° i 12° z místního pivovaru, majitel je snad taky společný. Pivo bohužel potvrzuje nekvality z loňského roku. Nevím, kde je problém, ale charakter obou piv zcela stejný a stejný jako loni - jsou trpká, těžká, knedlíkově plná a sotva pitelná.

 Strategická pozice hotelu Svatý Hubert přímo u nádraží.

Chuť jsme si při posezení u Huberta spravili alespoň jídlem. Až se budete chtít někdy pořádně najíst, zastavte se. Skvělé jídlo a veliké porce jsou tu jistotou, litoval jsem, že žaludek přejedený k prasknutí nemohu spláchnout s chutí pivem na trávení, zbraslavický ležák jsem do sebe soukal s obtíží. Co dělají ve Zbraslavicích špatně netuším, ale budu rád za názory ostatních, zda mám takový problém jen já, anebo máte podobnou zkušenost?

 Nedobrá zbraslavická 12°.

Během našeho azylu v Hubertovi vysvitlo sluníčko, a tak jsme se mohli vydat na průzkum města. Zbraslavice jsou malé ale příjemné zemědělské městečko, snad jen škoda toho neupraveného náměstí, jehož polovinu tvoří park opravený naposledy asi v 80. letech 20. století a druhou polovinu velká asfaltová plocha. Nejhezčí partie města je ale kolem areálu zdejšího zámku, kam jsme primárně mířili. Za prvé zde současný pivovar působí a za druhé zde stojí nedaleko od něj zajímavý komín starého lihovaru, který jsem si potřeboval vyfotit.

 Starý lihovar.

Velikost hospodářského zázemí místního panského sídla mne opravdu zaskočila. Pozitivně jsem byl překvapen i postupnou moc pěknou obnovou těchto prostor. K vidění je stará tvrz, zmiňovaný starý lihovar (dnes trestuhodně zplanýrovaný), sýpka a další objekty. Dnešní zbraslavický pivovar pak působí přímo v objektu starého pivovaru, v křídle směrem ke městu v sousedství pěkného arkádového ochozu. Prodej PET je provozován přímo v kanceláři vedle pivovaru, jehož provoz je celý umístěný do jedné místnosti. Všichni jsou tu příjemní a slušní, trochu mne mrzí, že mi to pivo vůbec nechutná.

 Současný i starý pivovar Zbraslavice.

Zpět k Vidláku volím pěší cestu. Chci zkusit dát šanci místní desítce alespoň na žízeň při rychlochůzi v horku, což se celkem daří. Zejména si ale chci ještě prohlédnout starý židovský hřbitov na protějším kopci, od kterého už skoro nemá smysl se vracet na nádraží. Židovské hřbitovy byly často nuceně zřizovány na ponižujících místech jako byly hradební příkopy, mrchoviště a podobně. Ten Zbraslavický byl "alespoň" hodně daleko od města, dnes navíc obepnutý takřka ze všech stran zahrádkářskou kolonií. Trochu podivné, ale hřbitov je to pěkný a tečka za návštěvou tady vydařená.

 Rozloučení se Zbraslavicemi v pohledu přes židovský
 hřbitov.

Opouštěl jsem Zbraslavice přes návrší směrem k Hetlínu s městem za zády. Zbraslavice mají moc pěkné panorama, které si v jeho ulicích člověk ani neuvědomí. Na úbočí kopce s vyčnívající kostelní věží a nenápadnou siluetou pivovaru pod ním. Miluji tyto odchody z měst do luk, polí a lesů s jejich věžemi a střechami za zády. Loni jsem takto opouštěl Malešov. 

Těším se, až si to zase příště zopakuji, k takovým odchodům patří i dobré pivo. Malešovské tentokrát prostě zvítězilo a chuť té světlé desítky mám ještě dnes v milé vzpomínce schovanou někde na patře. Návrat na Vidlák se - zejména díky tomu - vydařil.

18 komentářů:

  1. Krásně napsané a tak nějak mám podobné pivní zkušenosti jako ty Michale.
    Malešov jsem pro sebe objevil loni při úžasném zimním pěším okruhu začínajícím a končícím v půvabném Malešově. Objevování míst bývalých mlýnů, zříceniny hradu Sion Jana Roháče z Dubé. Tehdy ještě Malešovice neměly své pivo a pivovar se budoval. Letos jsem byl na místě hned dvakrát a vždy výborné pivo, opravdu přátelská atmosféra a pohoda, i to prostředí a čistota v pivovaru - moc pěkné.
    Kutná Hora - pivo potřebuje ještě vyladit a věřím, že jednou bude mít toto krásné město chutné pivo a krásně opravený pivovar.
    A Zbraslavice? Dal jsem jim v posledním období šanci hned třikrát. Zámek, opravovaná tvrz, sochami poseté okolí, moc pěkné. Ale to pivo, to pivo je hrůza. A řekl bych, že diacetyl je to nejmenší, co mi na něm vadí.
    Michale, tak nějak jsme se shodli.
    PS: na letošní advent mne Malešov opět uvidí - má být otevřená i tvrz, ale nejspíše se v Malešově objevím dříve. Kvůli pivu, atmosféře a pohodě. Díky Přátelští pivovarští z Malešova.

    Roman Holoubek

    OdpovědětVymazat
  2. Je mi líto ale ani jeden z vás nejste auditory, hodni toho pojmenování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nepodařilo se mi teda úplně rozklíčovat, zda tento komentář patří ke článku, ale pokud ano, tak k němu není zkrátka už co dodat. ;) PP

      Vymazat
    2. Jako vysokoškolsky vzdělaný člověk byste si měl a Váš kolega stejně, hlídat co pustíte "do prostoru" z Vašich grafomanií. Pokud Vás nebo pana Holoubka někde potkám, rád budu konfrontovat vaše "plky".

      Vymazat
    3. Josef Kalkán: sice si nejsem jistý, zda o nějakou konfrontaci s Vámi vůbec stojím (vzhledem k tomu, jakým způsobem se tady vyjadřujete), ale můžeme to zkusit. ;) Zdraví PP

      Vymazat
    4. Pane Horáčku, mám dobrou paměť. A mé právo je takové (vyjma dozorujících orgánu) nepustit náhodného okolo jdoucího pustit do pivovaru....a ještě jednou pokud Vás nebo pana Holoubka někde potkám rád budu konfrontovat vaše plky. Asi Vás na fildě nenaučili rozumět češtině?

      Vymazat
  3. No to máte pravdu, pane Unknown. Nejsou to ani auditoři, ani advokáti, ani autisti. Líto vám to být nemusí.

    Nebyl ten Summer Ale spíš z Břeclavi? To by vysvětlovalo jeho nedobrost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na FB se dušovali, že je to vařeno u nich (byli někým přímo tázáni pro podobnost etikety i patentní lahve). Tak jim to věřím, ale zaručit se za to nemohu. Zdravím PP

      Vymazat
    2. Snad jsou autisti. Pak by se to dalo kousnout.

      Vymazat
    3. Pane Kalkáne, chápu, že jako sládek Zbraslavického pivovaru nejste spokojený s naším hodnocením. Jenže místo sebereflexe se snažíte kritiky zesměšnit svými výpady. Věřte, že o pivu něco málo vím a když říkám, že Zbraslavické pivo má k dobrému pivu daleko, tak vím co povídám. Mimochodem Sedlčanský Krčín za vašeho působení také nebyl žádný skvost, ale to je jiná kapitola.

      Vymazat
    4. Pane Holoubku, mám obavu že o "pivu" nic nevíte.

      Vymazat
    5. Pane Holoubku, nemám obavu, jsem si jist. O pivu nic nevíte. Jsem si tím zcela jist.

      Vymazat
    6. Pane Kalkáne, vypadá to, že skutečně o pivu nic nevím. Máte pravdu, jsem prostý a nevzdělaný laik, který navíc díky pokročilému věku přišel nejenom o chuťové pohárky. Ale vážně. Proč tak arogantně vystupujete? Vyjádřil jsem zde jen svůj názor, který není osamocený. To neznamená, že vaše pivo nemůže chutnat jiným lidem. Zvláště, pokud vnímají diacetyl, případně i oxidaci a zkysnutí až od vyšší úrovně, případně jsem měl pokaždé smůlu na vaše pivo. Místa koupě byla tato: benzina ve Zbraslavicích a přímo v kanceláři pivovaru - co se týče PETek. Točené jsem pak měl v hotelu (tuším Hubert) taktéž ve Zbraslavicích. Tolik mé vyjádření.

      Vymazat
    7. Prosím, pane Holubku a pane Horáčku: přetáhněte si dolní pysk přes hlavu a polkněte. Autor výroku: Jarda Posejpal, vůči Ještědovi, SPŠ stavební, Resslova - 2, ČB, podzim 1993.

      Vymazat
  4. v sobotu jsem ochutnal zbraslavické pivo v Nepomuku a za mě - světlá 12 výborná, v malém ochutnaný tmavý Permoník taky v pořádku (tedy bez chuťových vad)... troufám si tvrdit (ač se ani náhodou nechci nad nikoho vyvyšovat), že i já o pivu něco malinko vím ;-) Dwarf

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. trochu jsem zapomněl, že tu mám podanou přihlášku...

      Vymazat
  5. Škoda, že jsem Malešov nestihl loni. Rád bych si dal pivo, o kterém tu čtu. Jestli změnili sládka, nebo čím to je, ale teď je dvanáctka naprosto nepitelná a desítka jen o málo méně. Držím palce každému minipivovaru a hájím je před prazdrojpíči. Doufám, že příště budu moct i Malešov.

    OdpovědětVymazat