21. srpna 2013

KRÁSNÁ LÍPA - SCHÖNLINDE A PIVO FALKENŠTEJN

Vývoj Krásné Lípy, ležící kousek od severních hranic v nádherné krajině mezi Českosaským Švýcarskem a Lužickými horami, představuje typický osud měst nacházejících se v někdejším pohraničním pásmu, která dny své největší slávy prodělala v období průmyslové revoluce. Konkrétně Krásná Lípa je městem poměrně mladým, z někdejší velké lánové vsi na něj byla povýšena až v polovině 18. století, kdy také vzniklo současné centrum - čtvercové náměstí. Město poté prodělalo bouřlivý rozvoj, způsobený zejména rozvojem textilního průmyslu, obchodně orientovaného na Saská odbytiště.

 Krásná Lípa začíná být zase skutečně krásná.

Lípa, která měla ještě na začátku dvacátého století sedm tisíc obyvatel ale, pro hospodářské a následně zejména politické změny, později prodělala stagnaci a po odsunu německých obyvatel i hluboký úpadek. Jen ta krásná krajina zůstala. Čas nezastavíme a tak, po vlnách nacionálních i jiných zbytečných nenávistí, se konečně snad již blýská na lepší časy a městečko se pomalu ale jistě opět obléká do atraktivnějšího hávu, který je nabízen návštěvníkům z obou stran hranice.

 Proměny krásnolipského náměstí a domu, kde dnes sídlí Křinický pivovar...

Přeshraniční koncept má i Křinický pivovar otevřený v pátek 2. srpna a pivo Falkenštejn. Jeho názvem odkazuje jak na skalní hrádek na české straně, tak na oblíbený horolezecký terén na straně Saské, tedy Německé. Pivovar, položený na strategickém místě přímo na náměstí, s restaurací a malým sálem v patře určitě přispěje rozvoji města a stane se dalším magnetem pro turistický ruch, a tak to má být. 

 ... a jeho současná podoba (jedná se o bílý dům přímo pod kostelem).

Není náhodou, že provozovateli pivovaru jsou tři někdejší realizátoři projektu České Švýcarsko o.p.s., které si za cíl dalo inciovat rozvoj a ochranu přírodních a kulturních hodnot regionu. Zřízení pivovaru mj. podpořilo i samotné město. Pozornost si zaslouží určitě i fakt, že pivovar vznikl zároveň jako projekt sociálního podnikání ve spolupráci s Agenturou Pondělí a v restauraci tak obsluhují i lidé z regionu s nejrůznějšími formami tělesného postižení. Vzhledem k tomu, že na podobné projekty je možné následně získávat zajímavé granty, jedná se určitě o další způsob, jakým budovat společensky odpovědné podnikatelské projekty. Na první - a věřím, že i na druhý a třetí - pohled ideální výsledek spolupráce.

 Krásné zakoutí pod kostelními schody.

Přestože se podnik nachází v historickém klasicistním domě, byl jeho interiér vyprojektován ve velmi moderních křivkách, přesto to ale funguje. Možná je to jen mým pozitivním vztahem k sepětí moderního a historického, každopádně interiér restaurace (kompletně nekuřácký, chválím, nějak už si nedokážu představit, že by to mělo být dnes už jinak), s dominující dvounádobovou měděnou varnou, je skutečně vydařený. Překvapivě rušivě nepůsobí ani velká výkladcová okna, která vhodně interiér prosvětlují.

 Moderní vyextrahovaný interiér restaurace.

Pivovar jsme navštívili při nedělním odpoledni a jak uvnitř, tak na zahrádce přímo na náměstí se i v tento čas vystřídala řada návštěvníků, takže věřím, že si své příznivce najde nejen mezi turisty, ale i mezi místními, které pevně věřím neodradí na místní poměry vyšší cena piva (30 Kč za 0,5l), za níž ale dostanou poctivé pivo vařené s poctivými úmysly.

 Dvounádobová varna "krýslovka".

V nabídce je pět druhů piv, které ale nemusí být vždy dostupné. Světlou 11°, polotmavou 12°, tmavou 14° a řezanou 12° (ze světlé 11° a tmavé 14°) doplňuje pšeničné pivo s příchutí lipového květu (vtipný nápad). Pivo bude obvykle dostupné i v PETlahvích s etiketou, není problém si nechat natočit i přímo na místě. Světlá 11° byla vynikající, polotmavá 12° mi vůbec nejela, řezaná 12° byla o mnoho lepší. Díky Pivní rozmanitosti jsem měl ještě před návštěvou pivovaru možnost ochutnat tmavou 14° a ta byla skutečně výborná - hodnotím jí jako nejpovedenější počin Křinického pivovaru. Pro úplnost doplním, že vrchním sládkem pivovaru je Oldřich Koza z Podskalské a na místě, jak tomu bývá stále častěji zvykem, pivo vaří jeden z výsledků jeho líhně - Martin Melzer.

 Letní zátiší se světlým Falkenštejnem.

Seděli jsme v tom unuděném nedělním odpoledni na zahrádce u světlého piva Falkenštejn, na Krásnou Lípu pomalu padal tmavý mrak přicházející bouřky a já se rozhlížel kolem sebe. Krásně opravené Lipské náměstí, které dostalo svou aktuální podobu teprve v nedávných měsících (byl komplexně revitalizován jeho parter a zastavěna proluka v jihozápadním koutě objekty poměrně povedeného domu Českého Švýcarska a Lípa Resortu, který bohužel do prostoru moc nezapadá, pro mne jeden z případů, kdy kvalitní architektura nedokázala reagovat na širší souvislosti místa) žilo svým vlastním životem, do kterého, nějak tak automaticky, vstoupil i život nového pivovaru. Snad to bude jednou ten pravý život, který se pomalu, ale jistě vrací do po léta "mrtvých" oblastí. A snad Krásná Lípa a zdejší pivovar nebudou zdaleka těmi posledními.

 Současná podoba jihozápadního koutu náměstí s nepříliš šťastným Lípa Resortem.

PS: pokud se do Krásné Lípy taky vydáte, nemiřte hned do pivovaru a zkuste před tím dojít ulicí z jihozápadního koutu náměstí asi půl kilometru směrem k místnímu hřbitovu. Pod jeho zdí se nachází jedna z našich nejkurióznějších industriálních staveb - miniaturní kotelna s ještě miniautrnějším komínem, která dříve sloužila vytápění hrobky rodiny Dittrichů, místních velkopodnikatelů. Kotelna i hrobka jsou bohužel v desolátním stavu, ale svou pozornost si určitě taky zaslouží.

 Kotelna hrobky rodiny Dittrichů (v pozadí)
 s miniaturním komínem.

3 komentáře:

  1. V podstatě ve všem se shodnu s autorem článku, kromě hodnocení piv. Pivovar jsem navštívil 16. 8. 2013 a v ten den, na rozdíl od autora, mi světlá 11° moc nechutnala. Ve vůni byl cítit diacetyl, v chuti již naštěstí tolik ne, ale přesto mě toto pivo neoslovilo. Naopak mě chutnala o poznání více polotmavá 12° a s tím, že tmavá 14° byla vynikající, také souhlasím. Té pšenice jsem se trochu obával, a tak jsem si dal pouze třetinku. Vypil bych v pohodě ovšem i celé, pšenice byla na české poměry solidní. Řezané jsem neochutnal.
    Takže, ať se daří a Dej Bůh štěstí !
    Henri

    OdpovědětSmazat
  2. Nesouhlasim s tim, ze Lipa Resort je nestastny. Je to cisty, moderni design, s drevenou fasadou, ktera hezky zapada do zdejsiho prostredi. U nekterych sice muze vzbuzovat kontroverzi, ale dejme novym vecem svuj cas a prostor. A nebudme tak uzavreni novinkam. Thanks god, ze moderni architektura uz si hleda cestu i mimo velka mesta!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Také tu nikdo nemluví o uzavírání novinkám. Hodnotím tady jednu konkrétní stavbu. Ono to automaticky nefunguje ani naopak, že moderní=po všech stránkách dobré. Lípa Resort rozhodně je (jak píšu v samotném článku) kvalitní architekturou, která ale jinak - tvaroslovím, konkrétním užitím tradičních materiálů či rytmikou oken do daného prostředí zkrátka nezapadá.

      Ocenitelný je jeho urbanistický význam, kdy byla velmi kvalitně a funkčně využita celá plocha proluky. Celkově by se ale tato stavba více hodila někam do okrajovějších částí města jako solitér např. do sportovního areálu či jako zájmové středisko a ne na náměstí s převážně zděnou pozdně klasicistní/historizující zástavbou s okapovou orientací a mansardovými střechami.

      Smazat